2. Osm kulí do „Javorových listů“

SUPER SERIES 1978 / TORONTO MAPLE LEAFS – POLDI KLADNO 5:8

► V dalším pokračování naší unikátní rubriky Vám umožníme alespoň částečně prožít atmosféru „Supersérie“, na kterou se na přelomu let 1977 a 1978 vypravila do USA a Kanady posílená mužstva Kladna a Pardubic. Za vším stál senzační úspěch našeho národního týmu na Kanadském poháru v roce 1976. Kolébka hokeje objevila kvality české hokejové školy, a měla se s ní obeznámit ještě lépe. Zejména Kladno dokázalo se ctí vzdorovat slavným klubům NHL – v newyorské Madison Square Garden uhrálo s „Jezdci“ remízu 4:4, pak vyhrálo v Chicagu 6:4 i nad Torontem, a překvapivě, s ohledem na narůstající únavu, podlehlo až v posledním zápase, s určitě nejslabším soupeřem, Cleveland Barons 3:4. Utkání proti druhému nejslavnějšímu kanadskému klubu mělo pikantní příchuť. Pro Maple Leafs to byl totiž vůbec první „mezinárodní“ souboj, a proti sobě nastoupily dvě hvězdy Canada Cupu 76 – autor vítězného gólu z prvního duelu s Kanadou, Milan Nový, a střelec rozhodující branky celého turnaje, Darryl Sittler!

▼ VIDEORECENZE – TORONTO ver. KLADNO 5:8

Zatím, co kladenští hokejisté nastoupili na led během slavnostního ceremoniálu a individuálního představování v plné síle (i když s určitou nervozitou, neboť jim podobné procedury nebyly vlastní), domácí mužstvo, dirigované nedávno zesnulým koučem Rogerem Nielsonem, mělo k dispozici cíleně okleštěnou sestavu. V posledním ligovém utkání proti „Plamenům“ z Atlanty se zranily hned čtyři velké opory - švédský zadák Börje Salming, stejně jako další zadáci Ian Turnbull a Brian Glennie, a útočné eso Lanny McDonald. A zámořský celek se v duchu profesionální filozofie rozhodl tyto hráče ponechat na marodce, než riskovat jejich další a delší absenci v mnohem „důležitějších“ zápasech základní části NHL. Do „přátelského“ souboje s Kladnem tak zasáhli i méně zdatní, a málo produktivní náhradníci, což zaplněné ochozy kvitovaly nespokojeným bučením. Inu, věc pro tuzemce málo vídaná, aby publikum ještě před začátkem zápasu vypískalo vlastní ovečky, které nemá dvakrát v lásce, protože nevěří v jejich schopnosti. Negativní reakci diváků si musel vyslechnout i brankář Gord McRae, neboť dostal přednost před populární „jedničkou“ v kleci Toronta, maličkým a mrštným šoumenem Mikem Palmateerem. A zejména pro něj mělo být ještě hůře!

Svižný zápas zahájil úvodním vhazováním hlavní rozhodčí Wally Harris, který shovívavě sledoval některé ostřejší, nicméně nezáludné zákroky domácích borců kolem mantinelu, a už na začátku 2. minuty, konkrétně po 89 sekundách, musel u boxu časoměřičů nahlásit první změnu ve skóre. McRae si ještě neosahal puk, a už ho lovil ze sítě, když ho velmi snadno prostřelil z jižních Čech zapůjčený a po pravém křídle najíždějící „Kladeňák“ Jaroslav Pouzar. Z náhradníků poslepovaná obrana Toronta se ale nepoučila, a zatím nechtěla pochopit, že má proti sobě individuálně i bruslařsky velmi zdatné protivníky, nevynechávající sebemenší příležitost k nelítostnému ataku, a navíc, schopné u koncovky přemýšlet. Než se udivené ochozy vzpamatovaly z první rány, už svítilo červené světlo za brankou „Javorových listů“ podruhé. Časomíra se zastavila na hodnotě 2:15! Brankový rozhodčí byl pozorný (v té době měl zásadní pravomoc, posvětit či odvolat gól, ať už byl či ne, protože o video-rozhodčích si mohli v zámoří nechat zdát ještě dobrých 15 let) a postřehl, že prudké střela Petera Šťastného švihem netrefila horní tyč, jak se někomu mohlo zdát, ale až tu vnitřní, od které se bleskově odrazila zpátky do pole. Nevídané – po 135 sekundách hry vedlo Kladno 2:0! A potupný úvod nemá konce. Po pravé straně proniká do útočného pásma Křiváček (dnes již rovněž tragicky zesnulý), mírně přibrzdí, aby se mohl napřáhnout k tvrdé ráně těsně nad ledem. Bum – je to střela jako z děla – a nebohý McRae je jako ementál – 3:0 pro mužstvo z Československa!

O pár sekund později kladenští jen nahazují pomalý puk mimo branku Toronta, McRae tlumí kotouč holí a nervózně rozehrává – škodolibé obecenstvo na to reaguje posměšným výskotem a potleskem. Jaká událost, konečně si jejich méně oblíbený gólman sáhl ve hře na černý touš, aniž by ho lovil ze sítě! V tu dobu se ovšem obraz hry přece jen začíná měnit. Potupení hráči v bílých dresech přebírají iniciativu, začínají být stále častějšími hosty před kladenským strážcem svatyně, Miroslavem Krásou, a přichází zákonitá odměna. Z rohu kluziště kousek od modré čáry pálí Randy Carlyle a lehounká teč kapitána týmu Darryla Sittlera vyvolává už čtvrtou změnu ve skóre. Po 6 minutách a 53 vteřinách. Krása byl až příliš daleko z brankoviště, a musí zpytovat svědomí. To proti neuvěřitelně razantnímu bekhendu Errola Thompsona, údajně nejlepšímu v celé NHL, nemá nejmenší nárok, a Maple Leafs Garden je na nohou. Toronto prohrává 40 vteřin před naplněním 10. minuty první třetiny už jen o jediný gól, a fanoušci věří, že děsivý úvod zápasu je zapomenut.

Jejich víru navíc umocňuje fakt, že pro zranění musí záhy odstoupit první kladenský gólman Krása. Začíná to nenápadně. Trochu záhadně se začíná opírat o svoji branku, pak už stojí jen na jedné noze, legračně poskakuje, když se musí pohnout od tyčky k tyčce, a když je hra přerušena pro zakázané uvolnění, s pomocí spoluhráčů spěšně vrávorá na střídačku. Jeho náhradník Milan Kolísek, maličký brankář, rychle nasazuje přilbu, a přeskakuje hrazení tak nešťastně, že zakopne a před zraky přihlížejícího hlavního arbitra i celé arény se vyválí na ledě v jakémsi kotoulu! Kanadští fanoušci se smějí – myslí si, to bude nějaký nazdárek, kterému nasázíme deset branek. Jenže vlastně až do zvukového signálu, oznamujícího konec prvního dějství (pozor – v tu dobu to byl v Torontu zvonec!!!), je Kolísek zcela bez práce…

Až těsně před první přestávkou zasahuje do osudu utkání i hlavní rozhodčí s mrožím knírem – Wally Harris. Nepozdává se mu hra loktem od Jerry Butlera, a Kladno dostává možnost poprvé uplatnit své zdatnosti v přesilové hře. Jenže početní výhodu předčasně ukončí školácký, a trochu přísně potrestaný háček Mariana Šťastného. Běží 20. minuta, Butler skáče na led, a hráči Toronta mají plné hlavy touhy po vyrovnávacím gólu do šaten. Na vlastní modré čáře však ve snaze o rozehrávku vytváří absurdní minelu, dvojici padajících smolařů Pelyka a Boudreaua obere o puk forčekující a v tu dobu teprve dvaadvacetiletý Peter Šťastný, a počtvrté v první třetině rozesmutní kanadské publikum!

I po přestávce se hraje rychlý a vcelku pohledný hokej. A naděje domácího týmu opět ožívají. Další střela z poměrně těžkého úhlu od mantinelu z hole Fergusona je vhodně tečována a Garland snižuje opět na rozdíl jediného gólu. Jenže co z toho? Kladno má patent na nečekané protiúdery a vcelku laciné góly. Miroslav Křiváček kopíruje svůj recept z první třetiny. Zachytí puk na útočné modré, když se ho jeden z beků Maple Leafs snaží laxně vyhodit do středního pásma. Rovněž z ostrého úhlu a od mantinelu se napřahuje golfákem – a puk k zoufalství všech hráčů Toronta i diváků prosviští podél pravého McRaeova chrániče a zapadá těsně u pravé tyčky popáté do sítě!

Dramatických okamžiků přibývá. Stačí malá nepozornost, domácí tým přechází do rychlého brejku, dalo by se říct dva na jednoho, Valiquette předkládá ideální pas na nataženou hůl kapitána Darryla Sittlera a ten přesným šťouchnutím do odkryté části Kolískovy klece snižuje na 4:5. Za 8 sekund budou mít soupeři za sebou polovinu prestižního mezinárodního klání. A publikum snad poprvé (a víceméně naposledy) je opravdu ve varu a žene své borce na další zteč. Go, Maple Leafs, Go! Přílišná snaha však přináší nedovolené zákroky. Rozhodčí Harris posílá na lavici hanby „tlouštíka“ Thompsona (za sekání) a Kladnu stačí pouhých 7 sekund, aby početní přesilovku využilo. Po vyhraném buly o tom rozhoduje přesná střela od modré čáry. Jaká kuriozita vzhledem k současnosti – na akci se podílela trojice trenérů – přihrávkami nedávný kouč Sparty Václav Sýkora a současný lodivod Kladna Zdeněk Műller, autorem branky je Jan Neliba, marně dirigující hokejisty z Českých Budějovic.

Ale rychle zpět do minulosti. Na světelné tabuli svítí čas 34:17 a hra pokračuje dál. Ihned po gólu, vlastně z další kladenské akce po vhazování ve středu kluziště, se na hranici brankoviště ocitá puk pod rozkročeným Bohoušem Ebermannem. Toho v danou chvíli nenapadne nic lepšího, než ho „fotbalově“ kopnout „patičkou“, totiž bruslí, do sítě kanadského týmu, a takový gól pochopitelně neplatí. Nicméně - posměšné transparenty v ochozech, na nichž stojí „Toronto zúčtuje s Kladnem“ nebo „Javorové listy zruší Čechoslováky“ zase smutně zplihnou, a má být mnohem hůře. Známý rváč a pruďas, Dave „Tygr“ Williams, neudrží nervy na uzdě a kladenského beka Františka Kaberleho nabodne holí jako sele na rožeň. Sudí je nekompromisní – dává Williamsovi pětiminutový trest. Na brankáře McRae letí po chvíli další prudká střela od modré, kotouč sklouzává pod jeho chrániči, šourá se, šourá, až se došourá na brankovou čáru – a přesně na ní se zastaví! McRae ovšem tentokrát hbitě zareaguje a uschová vyzývavě vyčkávající černý touš pod svoji vyrážečku. Hlavní rozhodčí to z těsné blízkosti pečlivě sleduje, a neodpustí si posměšný úšklebek. Inu, provizorní obrana Toronta, v níž je pouze 1/3 „normální“, druhá třetina z beků povolaných narychlo z farmy, a poslední dvojice složená z mladíčků, nestíhá hasit kladenské požáry v obraně „Javorových listů“.

Do konce druhé třetiny už gól nepadne a v úvodu závěrečného dějství, těsně před návratem vyloučeného Williamse (přesně 33 sekund před vypršením jeho vyššího trestu), tečuje Pouzar střelu Františka Pospíšila od modré a zvyšuje na 7:4. Od tohoto okamžiku však výkon kladenského týmu uvadá. Svěřencům trenéra Bohuslava Proška očividně dochází síly, ovšem náskok se zdá být více než dostačující. Už je nad slunce jasnější, že posílení Středočeši odejdou z bitvy se vztyčenými hlavami, na rozdíl od Pardubic, jejichž zápas v Detroitu končí o chvíli dříve, a v němž i zásluhou jedné přesné trefy Václava Nedomanského (československá socialistická média o tom pochopitelně pomlčela, to tak, vzpomínat na zapovězeného emigranta!) vítězí Red Wings těsně 5:4. Ovšem i v „Zahradě javorových listů“, v Maple Leafs Garden, se zámořský celek dočká pátého gólu. A stává se tak podle osvědčeného receptu. Na lavici hanby nejdříve usedá Bohuslav Čermák, a chvíli po něm i Ota Vejvoda. Toronto hraje přesilovku 5 na 3. Neúspěšně, ale než se vrátí na led i Vejvoda se svým fešáckým knírkem, přece jen udeří. V 45. minutě, střelou z dálky, z úhlu, těsně nad ledem, kterou tečuje George Ferguson. Za asistenty jsou označeni Mike Pelyk a Trevor Johansen. To je ale labutí píseň Toronta, před zraky nespokojeného a despotického majitele Harolda Ballarda, který porážku s evropským klubem sleduje z čestné lóže, a netváří se nijak nadšeně. Ještě jeden zoufalý pokus kouče Nielsona. McRae opouští branku, na led naskakuje další útočník, a nutno uznat, že nápor Toronta je velice důrazný. Ovšem – neefektivní. Sittler se hattricku nedočká, naopak přichází chvíle pro českého kanonýra Milana Nového. Toho v zápase příliš vidět nebylo, když se však 4 sekundy před závěrečnou sirénou, pardon, zvoněním, ocitne před opuštěnou klecí, neváhá, a stvrdí výsledek. Kladno poráží oslabené Toronto (jeho chyba) 8:5 a cenu pro nejlepšího hráče přebírají z rukou legendárního Kinga Clancyho domácí kapitán Sittler a – Peter Šťastný! Uběhnou další dva roky, a tento slovenský centr už bude okouzlovat svým uměním nikoliv bratislavské, ale kanadské publikum. Ve frankofonním Quebeku…

HB/ds (27.9.03)

Návrat na začátek této strany

Zpátky do vstupního menu NHL