Urostlý ´ranař´ na modré čáře
Kdo dokáže hrát moderní
hokej, může počítat s tím, že si přijde na slušné peníze. Všechno se odvíjí
od výkonů. Když nejsou nejlepší, a pokud se nedaří celému mužstvu, musí hráči počítat
i s alternativou, že někdo z nich dostane „černého Petra“ a bude se
stěhovat do jiného klubu. V rámci oživovací kůry v zadních řadách
karlovarské (tehdy ještě) Becherovky a pražské Slavie směnili svého času svá
místa také Jiří Polák s Janem Snopkem. Druhý jmenovaný odehrál v pražském
Edenu dvě sezóny, a před startem té letošní se posunul dál směrem na východ, do
jihomoravského Znojma. Tam se stal kýženým, velmi ostrým pilířem zadních řad.
Není tajemstvím, že pro Snopka jsou tvrdé osobní souboje každodenním
chlebíčkem, a proto ve sběru trestných minut patří k nejaktivnějším jedincům.
To ale nesnižuje jeho výkony v defenzívě. A nejen tam. Letošní projev Orlů,
inspirovaný novým trenérem, a kdysi rovněž obráncem s ofenzivním myšlením
Miloslavem Hořavou, je ze strany znojemských zadáků rovněž náležitě otevřený.
Útočný a produktivní…
Urostlý obránce, který měří
192 centimetrů a váží 94 kilogramů, začínal s hokejem v přípravce Sparty jako
šestiletý kluk. Ve chvíli, kdy mu k dovršení plnoletosti scházely pouhé dva
roky, však s požehnáním otce a k velkému zklamání maminky odešel hrát do Kanady
a za svůj mateřský oddíl v seniorském věku nikdy nenastoupil „V zámoří jsem působil v Ontarijské juniorské lize, nejprve v barvách
Oshawy. Byla to pro mne obrovská zkušenost. Osvojil jsem si nejen novou řeč,
ale také schopnost pracovat na nezbytném sebevědomí, které snad žádnému
zámořskému hráči neschází, a to i v případě, že nemá ambice probojovat se na soupisku
nějakého z klubů NHL.“ V sezóně 1997/98 se už na nové smlouvě nedohodl, a protože se mu zpátky
domů ještě nechtělo, vyzkoušel si na defenzívu zaměřený hokej, jaký se hraje ve
švédské elitní soutěži, konkrétně ve Västeras. „Protože jsem
byl stále jejich hráčem, jednal jsem následující jaro se Spartou, co bude dál,
a oni řekli, že mě v české extralize pustí do kteréhokoliv týmu. Dohodl jsem se
na angažmá v Karlových Varech. Určitě i proto, že jsem tam v předchozích letech
opakovaně absolvoval předsezónní soustředění. Sám bych se k tréninku v letních
měsících nepřinutil,“ přiznává sebekriticky Snopek a pokračuje: „Byl jsem rád,
že se na mne i z tohoto důvodu nedívali jako na úplného nováčka, a že jsem
během prvních dvou sezón v české extralize dostal hodně velký prostor.“
Ten měl zpočátku i ve Slavii,
což korespondovalo s jeho osobním přáním, znějícím: „Každopádně chci hrát v mužstvu, které mne bude opravdu chtít!“ Jak se během letní přestávky
ukázalo, v Edenu už o prodloužení smlouvy nestáli, naopak Znojmo se o obránce
podobných fyzických parametrů a herních kvalit ze zcela praktických důvodů náležitě
zajímalo. „V dnešním hokeji je obrana
80 procent úspěchu. Ve Znojmě se ale v minulých letech hrálo technicky, na
krásu, a soupeřům obrazně řečeno stačilo zbít první lajnu. Především na play
off jsme potřebovali hráče, kteří také dokážou přitvrdit,“ vysvětlil důvody změn v kádru
Orlů nový trenér Miloslav Hořava. Z letních posil tak vznikla zdánlivě
nesourodá, ale velmi efektivní obranná dvojice – urostlý Jan Snopek a pouhých
172 centimetrů vysoký Milan Toman, který hrál před rokem na Kladně. Shodně
nastříleli po šesti brankách,a zároveň nasbírali přes 130 trestných minut. „Rozhodčí mají v tomto ohledu snadnou práci. Ono totiž není možné
odehrát zápas bez nějakého malého faulu, ne každý potrestají, ale když už
chtějí vylučovat, soustředí se s ohledem na způsob hry a pověst právě na
nás,“ tvrdí Snopek, jehož letošní součet trestných minut již převyšuje sedm desítek.
Znojemští šéfové však věří, že hrubší styl hry, především před vlastní brankou,
útočníky soupeře odstraší více než v minulosti…
HB/id (29.1.03)