Hokejové zajímavosti 

 

 


Tenis jako relaxace od NHL

Hlavní organizátor, novinář Pavel Petr    Bylo parné léto, polovina července. A tím pádem vhodná chvíle k tomu, aby se již třetím rokem sešly na tenisových kurtech v Mladé Boleslavi více či méně zářivé hvězdy hokejového nebe, včetně těch, co si vydělávají na živobytí v zámořské NHL! Dokonce i nejlepší střelec celé této soutěže a držitel trofeje Maurice Richarda - Milan Hejduk! Do startu nového ročníku už zbývá jen několik desítek hodin, a tak si připomeňme tuto zajímavou akci několika historkami s fotografiemi…

Rozesmátý Milan Hejduk     Všechno to začalo posezením s dalšími zajímavými osobnostmi (starosta Mladé Boleslavi, zástupci místní automobilky, závodník rallye Tošovský) v osadě zvané Holé Vrchy, a pokračovalo druhý den na červené antuce pěkného teni­sového reálu uprostřed lesa nedaleko zimního stadiónu v MB. I když, pravda, nej­větší hvězdy, pánové Hejduk se Škoulou, byli po předchozí dlouhé noci hodně znaveni a dorazili na kurty s dvouhodinovým zpožděním proti původnímu sebevědomému příslibu. Inu, sláva se musí vychutnat…. J

Trochu znuděný Martin Škoula    A jak to dopadlo v soutěži, čili ve čtyřhrách? Milan Hejduk je sice považován za našeho nejlep­šího hokejistu/tenistu, ale vzhledem k tomu, že jeho parťák z Colorada často působil přesně podle úsloví „mouchy, snězte si mne!“, tak se obhajoba vítězství v podání dvojice Hejduk – Martin Škoula nekonala. Jak by ne, když dokázala prohrát zápas, totiž jeden stanovený set, 5:7, byť vedla 4:1! Ostatně, on to statný obránce řekl i pro jeden z TV štábů: „Někdy mi tenis leze na nervy!“

Až moc skromný Jiří Fischer    Statečný, ale marný boj sehrála provizorní dvojice „profesionál“ – náhradník „amatér“, v níž byl pro diváky (zejména malé místní hoke­jisty, lačné cenných autogramů) zajímavý především obránce „Rudých křídel“ z Detroitu Jiří Fischer. Ten byl zase na občasné manýry českých zámořských hvězd až příliš tichý a skromný, a dokonce ode­šel ještě před závěrečným ceremoniálem s tím, že si za poslední místo v turnaji vlastně žádné věcné ceny vůbec nezaslouží! Nevídáno, neslýcháno. A co řekl o svém dalším osudu? „Jsem rád, že se po vleklém zranění, které mi znemožnilo odehrát podstatnou část loňské sezóny, zase dávám do pořádku a už se těším, až si zase pořádně zahraji hokej.“ Inu, držíme palce – takový sympaťák si naši podporu určitě zaslouží!

Podává Radim Vrbata    Z vítězství se tak radovala spolupořádající bratr­ská dvojice Vrbatů. A sice Ra­dim, útočník Caroliny Hurricanes, a mladší David, hvězda prvoligového týmu z Mladé Boleslavi, pro kterou však už dnes mají místo i v kádru extraligové Sparty! Nicméně, na případný a především úspěšný vstup do nejprestižnější soutěže světa, do NHL, si na rozdíl od známějšího sourozence musí David ještě nějaký ten pátek počkat. A proč se to staršímu z Vrbatů podařilo? Možná proto, že Radim striktně odmítá bouřlivý noční ži­vot – neponocuje, nepije, což u bývalých spoluhráčů z Colorada vyvolávalo i s odstupem času údiv a úsměvné „pohor­šení“, protože prý nedržel partu. „Musíme to ještě napravit a trochu ho zkazit,“ prozradil mezi řečí a s šibalským úšklebkem neobvyklý závazek Milan Hejduk. Možná i proto, aby se příště zase dočkal celko­vého prvenství v tomto tenisovém turnaji. Jak už bylo řečeno, v roce 2002 na něj dosáhli Škoula s Hejdukem, naopak Radim Vrbata s tehdejším tenisovým parťákem ve čtyřhře a přes letošní léto zraněným kamarádem Vaškem Nedo­rostem nikoliv. Jako mínus ale musíme šikovnému hráči Caroliny započítat, že si během závěrečného ceremoniálu jako jediný nepotřásl rukou se soupeři, a pouze si došel pro balík suvenýrů… L

Kladenská dvojčata Plekanec - Vlček     Přijeli jsme vyhrát, ale i druhé místo je dobré, tak snad za rok,“ řekli s úsměvem Kla­deňáci Vlček – Plekanec. Druhý jmenovaný už je sice zaměstnancem Montrealu Canadiens, i když za něj neodehrál ani zápas, náklonnost ke své vlasti i k bývalém oddílu však prokázal tím, že speciálně pro tuto akci nechal vyrobit tílka se jmény a přezdívkami obou kamarádů Ladislav Vlček ještě netuší, že...(Pleky, Vlčák), respektive státní vlajkou a logem Vag­nerplastu (očividně nebyl obeznámen s tím, že středočeský klub změnil jméno hlavního sponzora a že už je to Rabat). To Ladislav Vlček zase udivoval svými temnými „cool“ brýlemi proti slunci (více je potře­boval Tomáš Plekanec, který kvůli turnaji málem nestihl odjezd na dovolenou do Chorvatska J), i dobrou náladou. Chudák neměl tušení, že za pár dnů jeho kariéru vážně zkomplikuje další rekreační sport. Fotbálek, při němž mu nešetrný zákrok soupeře přivodí komplikovanou zlomeninu, vyřadí ho na několik měsíců z přípravy na hokejovou sezónu, a navíc ještě rozzlobí i stávajícího kladenského zaměstnavatele…

Nazdraví, trenére!    A co říci na závěr našeho vzpomínání na teplejší dny a letní zábavu slavných hokejistů? Že se očividně dobře pobavili, a to také zásluhou obětavého hlavního organizátora, novináře Pavla Petra. Občas sice musel lítat po kurtech a okolí jako by byl opravdu ne jeden, ale dva - Petr a Pavel (to když selhali někteří jeho společenský zmožení po­mocníci J). Také on by si zasloužil podržet palečky, stejně jako marodi Fischer či Vlček. Vytknul si totiž velmi smělý plán, přitáhnout na tuto prázdninovou tenisovou akci do tří let také Švéda Petera Forsberga (s přátelskou pomocí Milana Hejduka). Odvahy má dost. Vždyť v zákulisí letošního turnaje vnutil slivo­vičku (od slovenským sponzorů, kteří ji přivezli celý kufr) i druhému trenérovi extraligového Kladna Evanovi… J

HB/id (4.10.03)

 

Zpět na začátek stránky

 

Návrat na stranu archivu HB