„Cestovatelem“ roku je Rousek
Než se sešel rok s rokem,
stačil vystřídat hned čtyři extraligové kluby – tak zní aktuální bilance
jednatřicetiletého útočníka Martina Rouska! Hokejista, který do velkého hokeje
nahlédl v pražské Sportovní hale a jemuž se podařilo se Spartou vyhrát
mistrovský titul, začal loňskou a svoji dvanáctou tuzemskou sezónu
v Karlových Varech. V jejím průběhu byl ale vyměněn do druhého klubu
z hlavního města, do Slavie, místo Jana Kopeckého. Z devíti branek,
které za mužstvo z Edenu nastřílel v průběhu 29 zbývajících utkání
základní části soutěže, padly tři do sítě Petra Břízy v „památném“ pražském
derby, v němž Slavia deklasovala Spartu vysoko 7:2! V tu chvíli ještě
nikdo netušil, že to bude také nejsvětlejší okamžik účinkování Martina Rouska
v červenobílém orchestru trenéra Vladimíra Růžičky.
„S
tím, že bych jednou v Edenu hrál, jsem počítal už hodně dávno. Po zisku titulu
v roce 1993 se mnou ve Spartě přestali počítat a já uvažoval o hostování v tehdy
prvoligové Slavii. Nakonec z toho nebylo nic a já se na letní přípravu
hlásil v Litvínově,“ vzpomíná útočník, který měl
před startem „třinácté“ sezóny na kontě přesně 150 extraligových branek a
rozdílný podíl na dvojici sparťanských titulů. „Když
Sparta vyhrála ligu v roce 1990, v play off už jsem na led
nenastoupil. Byla to moje první sezóna mezi dospělými po přestupu ze Žďáru nad
Sázavou, ale medaili jsem dostal, protože jsem aktivně zasáhl asi do 25 utkání
základní části. O tři roky později už náš útok se Supem a Kverkou přispěl
k finálovému vítězství nad Vítkovicemi, a také já osobně zaznamenal
v rozhodující sérii play off důležitý gól.“
V letošním play off to se
Slavií dotáhl až do semifinále proti Vsetínu. Rousek dal 4 branky v 11
utkáních nadstavbové části, jenže s nimi jeho „pražská“ forma vyprchala.
Přes léto se ztratila úplně a po množících se spekulacích o hrozící výměně
skutečně došlo na „trejd“ – s havířovským Femaxem. Rousek si prohodil dres
s obráncem Štefankou, ale dříve, než se po kabině „Panterů“ pořádně
rozhlédl a seznámil se s novými spoluhráči, byl poslán na hostování do
konce sezóny na opačný konec republiky, do Litvínova! Tentokrát si prohodil úlohy
s Davidem Hruškou. Je příhodné připomenout si Martinův výrok
v souvislosti s přechodem z Karlových Varů do Slavie. Rousek
tehdy prohlásil: „Přestup
do Prahy jsem přivítal, ale do takového Havířova by se mi vůbec nechtělo!“
Výměna tak přišla pro
„Rousína“ jako na zavolanou! Uvidíme, jak dlouho se ohřeje v černožlutých
barvách Chemopetrolu, které dobře zná již ze svého dřívějšího angažmá. „V Litvínově jsem sice v polovině
90. let nedosáhl žádného kolektivního úspěchu, ale z osobního hlediska
jsem tam byl možná vůbec nejspokojenější a na ledě se v jedné útočné
formaci potkal s takovými osobnostmi, jakými byli Jeřábek, Kysela či
Vlasák.“
Možná, že v dalších týdnech pošlou Rouska ještě i do Karlových Varů (jak se spekulovalo krátce před výměnou slávistického exkapitána Alinče), a pak se třeba opět vrátí do Prahy. Do Sparty či do Slavie. Jeho hokejové kolečko po extraligových klubech by se tak podruhé zcela uzavřelo. Tak či onak, nálepku „cestovatel roku 2001“ už mu nikdo neodpáře!
P.S.: Důvody těchto množících se změn poodkrývá sám Martin Rousek, jinak otec tříletého syna, následujícím výrokem: „Jak se blíží konec kariéry, čím dál víc mě hřeje na srdci vědomí, jak moc jsem rád, že se mi stalo povolání koníčkem. Ale v hokeji jsem určitě mohl dosáhnout výš, kdybych na sobě více pracoval. Jenže až do šestnácti let jsem síly rozkládal mezi hokej a fotbal, do devatenácti pořádně nesáhnul v posilovně na činku a neabsolvoval žádnou letní přípravu! Jsem typ sportovce, který nad sebou neustále potřebuje bič – a když ho nemá, sám si v přípravě nepřidá…“
HB/id
(18.11.01)