PERLIČKY Z KABINY:

Copyright by HB…

svázaní kapitáni

Kladenská loď se naklonila ke dnu! Úvodní dva duely baráže o udržení se v extralize s Libercem skončily katastrofou. Zaplněné ochozy na kladenském zimáku, který v 70. letech sledoval diametrálně odlišné tažení za mistrovskými tituly, byly svědky spanilé jízdy „Bílých tygrů“. Vagnerplast propadl na celé čáře. Nespokojení fanoušci dokonce vtrhli do V.I.P. a ohrožovali prezidenta klubu Jaromíra Jágra staršího! Bylo jasné, že před odjezdem ke třetímu utkání do Liberce bude zapotřebí provést nějaký zásadní tah. Takový, který se podepíše na psychice rozklíženého mužstva. A tak nakonec došlo k tomu, co už se na Kladně stalo v základní části extraligy několikrát. Opět se stěhovalo kapitánské „céčko“! Od Pavla Skrbka putovalo zase zpět na hruď dalšího zadáka Jana Kruliše. „Je to nejzkušenější hráč týmu, v Kladně působí ze všech současných hokejistů nejdéle a sám v kabině prohlásil, že si tu zodpovědnost vezme na svá bedra,“ vysvětlil trenér Jaromír Šindel v souvislosti se skutečností, že si kapitánství přehazují oddílové opory jako horký brambor. „Je to tak. Každý, kdo tuto funkci zastával, se buď zranil nebo ho zcela opustila forma,“ souhlasí Šindel. Útočník Radek Gardoň dodává, že ale v době, kdy v této sezóně Kruliš v pozici kapitána zaskakoval, se týmu vcelku dařilo. A opravdu, pod staronovým „kápem“ se ve třetím utkání baráže Kladno konečně probudilo. Kruliš nabudil spoluhráče, Gardoň dal dva góly. A brankář Orct, který na libereckém zimáku jako mladý kluk hokejově vyrůstal, se několikrát vyznamenal. „Teď se situace obrátila. Nejdříve nás svazovala pozice favorita, teď byl zase před svými diváky nervozitou svázaný Liberec. A já osobně? Vzpomínky na mládí mne už nijak nesvazovaly, je to dlouhá doba, co jsem tady začínal. Soustředil jsem se pouze na zápas a na to, jak moc je pro nás důležitý,“ prohlásil liberecký odchovanec Orct.

HB/d-tv (28.3.02)

litvínov hodí za hlavu

Takovou atmosféru a diváckou kulisu kladenský zimní stadión nezažil od sezóny 1994/95 a výluky zámořské NHL, kdy se do rodného města vrátil na krátký čas Jaromír Jágr, a kdy na jaře hrála „Poldovka“ se Zlínem semifinále play off. Osm tisíc hlav, včetně těch, které patřily vedení klubu a bývalým slavným hráčům, s napětím očekávalo, podaří-li se Vagnerplastu uniknout hrobníkovy z lopaty a vyhnout se baráži s vítězem 1. ligy. Naděje žila do 48. minuty. Pak ale litvínovský obránce Kroupa střelou z otočky překonal Orcta a pojistný hřebík do kladenské rakve zatloukl těsně před koncem do prázdné branky Kubinčák. To jsou dnes známá fakta. Ale jaká atmosféra zavládla v kabině?

„Na tento klíčový zápas jsme se připravovali vlastně plné dva měsíce, ale selhali jsme střelecky. Nevidím žádný jiný důvod naší porážky. Celý stadión už opakovaně křičel gól, jenže my vyloženou šanci nedali. Nemá cenu jmenovat, jestli se do branky netrefil ten anebo onen, svůj podíl na neúspěchu má plus minus každý z hráčů stejný,“ prohlásil nesmírně zklamaný trenér Jaromír Šindel. „Přitom za předvedený výkon se stydět nemusíme. Ale o našem osudu jsme opravdu rozhodli jen my, a nikdo jiný! Pokud bychom v polovině zápasu vedli o čtyři nebo pět gólů, nikdo by se tomu nedivil. A proč to nevyšlo? V nervozitě bych důvod opravdu nehledal. Nebyla náhoda, že jsme už předtím v 8 zápasech nedali ani gól. Špatná koncovka nás trápila celou sezónu a střeleckou nemohoucnost jsme opět potvrdili,“ zkonstatoval kladenský kouč. Nezbývá než dodat – v nejméně vhodnou chvíli.

Střelecky se neprosadil ani nejproduktivnější hráč týmu Radek Gardoň. Byl to sice on, kdo předložil přihrávku Janu Krulišovi na vedoucí gól Kladna, ale poté, stejně jako všichni jeho spoluhráči, už recept na mrštného brankáře Pince nenašel. „Začátku utkání jsme se hodně věnovali, měl být rozhodující. Tím, že jsme ale nezúročili vyložené šance, jsme přivodili zlom zápasu. Kdybychom dali tři čtyři góly, mohli jsme to bez problémů dotáhnout do vítězného konce. V poslední třetině a stále za stavu 1:0 se hokej vyrovnal, začaly nám ubývat i síly a přestože jsme v úspěch věřili až do 55. minuty, nepovedlo se. Na jeden gól se opravdu nevyhrává,“ přiznal sebekriticky za celý tým tvůrce kladenské hry.

Pro Vagnerplast tak sezóna ještě neskončila a mužstvo se musí plně zkoncentrovat na baráž se zatím blíže nespecifikovaným soupeřem. „Porážku s Litvínovem musíme hodit za hlavu! Teď náležitě potrénujeme a pak se pustíme do boje. Liberec nebo Jihlava, to jsou silní protivníci, ale my uděláme všechno pro to, abychom extraligu pro Kladno zachránili,“ tvrdí Gardoň. Kladenským fanouškům nezbývá než doufat. Jejich klub se pyšnil třetím největším počtem mistrovských titulů po brněnské Kometě a jihlavské Dukle. Oba tyto slavné velkokluby minulosti však už nějaký čas „zahnívají“ v 1. lize, a jejich budoucnost je velmi nejistá. Řečnická otázka proto zní – nepropadne se o patro níže i někdejší „Poldovka“?

HB/ds (8.3.02)

SMolař „GéFA“ a pomrkávání

Utkání 51. kola mezi Slavií a Kladnem mělo mimořádný náboj, přesto se zpočátku jevilo jako rodinná sešlost velice přátelského charakteru. Potkávali se tu staří známí a při rozbruslení na sebe významně pomrkávali. Například tentokrát nehrající obránce domácích Jan Novák na kolegu v dresu Vagnerplastu Maria Cartelliho. Brankář Zdeněk Orct na Daniela Brandu (bývalého spoluhráče z Litvínova) či Pavel Geffert na trenéra Růžičku. Ve vzduchu však bylo cítit i jisté napětí. Kladenský kouč Jaromír Šindel je pevně svázán s nedávnými úspěchy slávistických juniorů. A proto se mezi diváky žertem spekulovalo, jestli si za dřívější služby neodveze z Edenu nějaký ten důležitý bodík. Kapitán Pražanů Josef Beránek je zase synem současného trenéra litvínovských „chemiků“ (a nedávného provizorního kouče právě ve Vršovicích), a tak se zase šuškalo, že bude bojovat nejen za Slavii, ale také za tátu a za Litvínov (a skutečně, Beránek dal první a zřejmě rozhodující gól zápasu!). O nějaké zákulisní dohodě však nemohla být řeč. Slavia bojovala především sama za sebe a za co nejlepší pozici pro play off. A nic s tím nezmohl ani smolař zápasu, slávistický odchovanec Pavel Geffert.

Hned v prvních minutách utkání si přivodil při osobním souboji otřes a krvavý šrám na nose. Nějaký čas odpočíval a chladil bolavý zátylek ledem. Nedlouho poté, co se vrátil do hry, při oslabení Kladna, když postával na kraji střídačky, byl zasažen vyhozeným kotoučem do zad. A do třetice všeho špatného. V úvodu závěrečné třetiny zamířil „Géfa“ na lavici hanby a Slavia během půl minuty druhým gólem pojistila své vedení 1:0 a vykročila za vítězstvím. Tomu se říká hodně smolný návrat na „místo činu“…

HB/id (4.3.02)

KYSELA JE NA PERNÍČKY

Postavení v tabulce nemusí být za všech okolností rozhodující. „Nemyslím, že nás dnes čeká právě jednoduchý zápas, Kladno určitě bude bojovat ze všech sil,“ prohlásil prorocky hned po dvaceti minutách Jaroslav Kudrna, pardubický forvard a rovněž autor prvního gólu v utkání 49. kola, v improvizovaném minirozhovoru pro místní uzavřený televizní okruh Arény Pardubice. V tabulce poslední hosté pod hlavičkou Vagnerplastu opravdu bojovali jako o život - nechybělo mnoho, aby v bitvě na dálku udrželi s předposledním Litvínovem ideální krok. Jenže zatím, co „chemici“ poprvé v sezóně obrali o všechny body Vsetín, svěřenci trenéra Šindela se museli spokojit s třetinovým podílem na zisku. O vedení 2:1 je v závěrečné třetině obral Tvrdík, o případný prémiový bod v nastaveném čase smolař Miloslav Hořava junior (jinak nejaktivnější útočník Kladna), jemuž se 10 sekund před sirénou nepodařilo zúročit nájezd na nepříliš jistého Salfického z pravého křídla (ve hře 3 proti 4!). Nebylo divu, že hostům nebylo na cestě do kabin dvakrát do smíchu. „Nerozhodný výsledek z Pardubic je sice velmi cenný, ale mohli jsme tu klidně vyhrát, kdybychom nedostali zbytečný gól na 2:2,“ zkonstatoval spokojený a přitom smutný trenér Jaromír Šindel. „Po Vánocích jsme na Litvínov ztráceli 14 bodů, teď tři. Podle mě se ale bude rozhodovat až v posledním kole. My máme sice těžší vylosování než náš největší soupeř, přesto pevně věříme, že se na Kladně baráži vyhneme.“

Jen dva hráči v modrých dresech se dokázali povznést nad chmurné myšlenky, kterými bylo vědomí o komplikacích na cestě z baráže – obránce Mario Cartelli a útočník Robert Kysela. Cartelli jako jediný z kladenských hokejistů přijel zamávat malé skupince fanoušků ze středních Čech, a Kysela? Když opouštěl ledovou plochu, mistrně si zpracoval čepelí hole jeden z mnoha perníčků, jimiž místní fanoušci pravidelně zkrápí kluziště po skončení každého duelu. Načechral si ho, dloubnutím jej vyhodil do vzduchu, chytil do rukavice a odnesl do šatny. Asi, aby měl co do žaludku na zpáteční cestě. Vždyť pardubický perník je přece vyhlášený, ne?

HB/ds (27.2.02)

2:1? MNOHO NECHYBělo!

Je to hodně obehraná písnička. Opakovat stále dokola, že Kladno se umí za každé situace, ať už hraje na špici nebo na dně tabulky, vyhecovat na Spartu. Poslední čtyři sezóny jsou tato malá středočeská derby pro Pražany z Holešovic doslova černou noční můrou. I aktuálně mnohem zdatnější soupeři je totiž neobrali o tolik bodů, jako zatracovaný Vagnerplast. A tak před závěrečným duelem v letošní sezóně panovala na kladenském „zimáku“ (zaplněném i s „volňásky“ bezmála šesti tisícovkami pozitivně naladěných diváků) optimistická a bojovná nálada.

Transparenty typu „Věříme Vám“ či „Máte na to“ podpořil i Zdeněk Hrabě, bývalý hráč domácího oddílu a dnes správce zimního stadiónu. „Asi z nás mají trochu strach,“ řekl spiklenecky před úvodním vhazováním a tipnul si, že by Kladno mohlo vyhrát 3:2. Tímto poměrem porazilo Spartu na svém ledě v sezóně 1998/99, kdy při dvoubodovém systému soutěže obralo mužstvo z hlavního města o 3 body. Spíš by se ale hodilo tipovat 2:1. V následujících necelých 3 sezónách totiž kladenští hokejisté vykázali následující bilanci vzájemných utkání: 1:2, 5:2, 3:4, 3:3, 1:5, 2:1, 2:1, 1:5, 2:1p, 4:4, 3:6. Sečteno a podtrženo – poslední tři vítězství měla shodný výsledek. A rovněž zhruba deset minut před koncem zápasu 45. kola vedl Vagnerplast stejným poměrem. Pak ale nevyužil zlomovou početní převahu, Sparta se probudila a vyrovnala. „V té přesilovce jsme přišli o vítězství,“ postěžoval si po utkání jinak vcelku spokojený trenér Jaromír Šindel. Ani vedoucí zimního stadiónu Zdeněk Hrabě proti výsledku neprotestoval. „Byli jsme krůček od zisku tří důležitých bodů, ale remíza je asi spravedlivá. Vždyť tu hrála proti sobě dvě diametrálně odlišná mužstva. Vedoucí mužstvo tabulky s předposledním!“

I tady je nutná drobná oprava. S ohledem na zázračný obrat v Litvínově, kde „chemici“ prohrávali dvě třetiny s Třincem o gól a nakonec zvítězili 3:1, se kladenský Vagnerplast rozdílem jednoho bodu opět uložil ke dnu extraligové tabulky. Všichni, včetně střelce dvou branek z utkání se Spartou, Miloslava Hořavy juniora, jsou však přesvědčeni, že se jedná jen o kosmetickou a dočasnou změnu. Na psychice mužstva se návrat do hlubin už údajně nijak neprojeví a celé Kladno i nadále věří, že se vyhne baráži. K „dobru“ má totiž v posledním kole očekávaný duel na domácím kluzišti právě s Chemopetrolem a už teď lepší vzájemnou bilanci. Bodovou i ve skóre…

HB/ds (3.2.02)

JÁGR st. VERSUS ČERNÝ st.

(aneb byl by Jágr ml. v KSČ?)

Stačili jste to postřehnout??? K zajímavé výměně názorů „na vysoké úrovni“ došlo v uplynulých dnech přes stránky denního tisku, konkrétně Sportu, a jeho páteční přílohy Volno. Kdo se do sebe pustil? Nepřímo bývalý televizní redaktor (sportovní) a moderátor (politický), dnes tiskový mluvčí ministra zdravotnictví, Ota Černý. Rovněž tak otec současného generálního manažera Kladna, bývalého ligového hokejisty, Oty Černého juniora. Na druhé straně barikády stál Jaromír Jágr starší, podnikatel a prezident kladenského oddílu, současně otec nejznámějšího našeho hokejisty Jaromíra Jágra mladšího, aktuálně útočníka Washingtonu a za pár dnů kapitána českého národního týmu, chystajícího se na obhajobu zlatých olympijských medailí. Osobou, na kterou padla největší kritika, a díky níž k následné výměně názorů došlo, však byl jiný slavný hokejista. Slavný kladenský obránce, kapitán národního týmu z poloviny 70. let, František Pospíšil. Nutno zdůraznit - předposlední generální manažer Kladna (na ČB snímku si ho můžete vybavit z roku 1980, kdy už jako čerstvý trenér dovedl Poldi SONP Kladno k šestému a zatím i poslednímu titulu v jeho historii).

Ve stručnosti k celé kauze – Ota Černý starší si v páteční příloze Volno vzal na mušku stav kladenského hokeje, neodpovídající tradici, a za původce kritické situace označil velmi ostře právě Františka Pospíšila (někdejšího člena KSČ, držitele různých státních vyznamenání) a jeho manažerskou práci v klubu, která měla vyústit i ve ztrátu talentovaných hráčů střední generace a dnešních velkých hvězd Eliáše, Tona, Tenkráta či Židlického. A také naznačil, že to byl on, Pospíšil, kdo stál za předčasným koncem extraligové kariéry jeho syna, Oty mladšího (na archivním snímku s číslem 14 na zádech). Rozhovor z VOLNA zklamal prezidenta kladenského extraligového klubu, z jehož reakce stojí za zmínku především poslední věty. Citujeme: „Kdyby můj kluk hrál za minulého režimu a byl tak výborný jako on (rozuměj – Pospíšil, pozn. HB), rovněž by byl členem KSČ a měl vyznamenání Za vynikající práci a byl nositelem Řádu práce, protože jinak by musel emigrovat,“ nechal se slyšet Jaromír Jágr starší, když už předtím vyslovil přání: „Doufám, že mladý Ota, kterého jsem si před letošní sezónou vybral jako nejbližšího spolupracovníka do funkce generálního manažera, svému tátovi vysvětlí, jak těžké je ´kočírovat´ extraligový klub…“

HB/div (1.2.02)

P.S.: Pro někoho se může tato „kauza“ zdát nesmyslná nebo dokonce úsměvná. Vybízí však k jedné „mimořádné“ anketní otázce. Co si myslíte Vy? Kdyby hrál Jaromír Jágr mladší hokej za totality, v socialistickém Československu, opravdu by byl členem KSČ, přebíral na pražském Hradě státní vyznamenání, nebo by raději emigroval do Kanady a hrál v NHL?

Tipujte ZDE!

PŘEŽIL „INFARKT“ A MYSLÍ NA LITVÍNOV

Kdo je neodmyslitelnou oporou zadních řad Vagnerplastu, emotivním obráncem, pevným jako žula, ostrým jako břitva? Bez diskusí Jan Kruliš. Také jeho zlepšená osobní forma a neutuchající bojovnost pomohly již odepsanému mužstvu k senzačnímu vzkříšení v samotném závěru soutěže. A proto Kladno, které už mělo myslet jen na baráž s vítězem první ligy, teď pošilhává po předposledním Litvínovu, na nějž ztrácí už jen dva body! „Po novém roce jsme si začali věřit a ani porážka v Karlových Varech nás nemohla zastavit, psychicky podlomit,“ prohlásil již čtvrtý (!) kladenský kapitán v průběhu jednoho měsíce. Na konci minulého roku se „céčka“ zřekl Radek Gardoň. Chvíli se písmeno „C“ ohřálo na dresu Ladislava Svobody, pak mělo namířeno za obráncem Pavlem Skrbkem. Když se zranil, připadla funkce kapitána na Kruliše. „Přehazujeme si to céčko jako štafetu,“ smál se kladenský zadák otázce, jak je možná tak vysoká fluktuace této zodpovědné funkce. „Ale vážně. Jakmile se Hugo Skrbek vrátí na led, zase mu funkci dobrovolně a rád vrátím.“

Z posledních 5 zápasů prohrálo Kladno jen jediný souboj. Podruhé v této sezóně vyšlo střelecky i bodově naprázdno v Karlových Varech. „Za tři čtvrtiny soutěže vyhráli jednou, venku vůbec ne, tak si přece nemohli myslet, že teď budou vyhrávat pořád,“ vzkázal kladenským hokejistům střelec vítězné branky zmíněného utkání David Balász. „Oni dávali góly, my ne, to byl hlavní důvod porážky. Určitě jsme ani v Karlových Varech nehráli špatně,“ tvrdí Kruliš, o němž trenér Jaromír Šindel řekl, že v závěru zápasu přežil infarkt. Bylo to ale míněno v nadsázce, v souvislosti s nepříliš častou Krulišovou ´minelou´ z poslední minuty utkání. V kladenské hře bez brankáře, navíc v přesilovce (v reálu 6 mužů proti čtyřem), neatakovaný Kruliš podklouzl při rozehrávce, a následný nájezd tří karlovarských hokejistů na prázdnou klec skončil třetím gólem Západočechů.

Jan Kruliš, vyhlášený „zlý muž“ (letos už to dotáhl na 140 trestných minut), se z „fiktivního infarktu“ (spíš ze vzteku na sama sebe) rychle otřepal, a hned vzápětí prozradil, že si z porážky v lázeňské městě hlavu nedělá. „Našim hlavním a zřejmě i jediným soupeřem na cestě, jak se vyhnout baráži, je Litvínov. Ten souběžně prohrál ve Zlíně, a tak se vlastně nic nestalo. Z následujících těžkých bojů na domácím ledě s Třincem, Havířovem i Spartou chceme vytěžit co nejvíce bodů. S ´chemiky´ máme už teď lepší bilanci, a navíc výhodu čtvrtého vzájemného utkání v posledním kole na domácím kluzišti!“

Kruliš, stejně jako celé hokejové Kladno věří, že Vagnerplast udrží extraligu a vyhne se baráži. První krok za vytouženým snem se opravdu podařil - Kladno smetlo Třinec 5:1!

HB/id (24.1.02)

ORCT PROROKEM (ŠPATNÝM, DOBRÝM?)

Možná je to tím, že v minulosti strávil moře času v jedné kabině s Ivo Prorokem. Možná je to náhoda, anebo znalost českého hokeje a kvalitativních schopností jednotlivých extraligových mužstev. Tak či onak, brankáři kladenského Vagnerplastu Zdeňku Orctovi se podařilo uhodnout, jakým způsobem se bude vyvíjet závěr letošního ročníku ve spodních patrech tabulky. „V Litvínově jsem strávil vlastně celou kariéru a tak je jasné, že musím mít k tomuto klubu specifický vztah. Když jsem se v létě stěhoval s Robertem Kyselou do Kladna, v legraci jsem nadhodil, že bych si právě proto nepřál, aby na konci sezóny Kladno s Litvínovem hrálo o záchranu!“

Bohužel – jak řekl, tak se stalo! Přesto se ale jedno přání, tentokrát pozitivní, Orctovi vyplnilo. V letní přípravě totiž Vagnerplast utržil v pohárovém klání na severu Čech ostudný debakl 2:9, a nová kladenská posila si moc přála, aby se dočkala náležité satisfakce. „Dostal jsem tehdy všech devět gólů! Jenže v extralize se hrají mnohem vyrovnanější zápasy a tak nevěřím, že Litvínovu onu vysokou porážku někdy vrátíme!“ prohlásil ještě před prvním vzájemným duelem v nové sezóně na litvínovském ledě. Kladno tehdy skutečně odešlo z boje se svěšenými hlavami – prohrálo 5:2. V domácí odvetě však zvítězilo nejtěsnějším poměrem 1:0 brankou obránce Skrbka z poslední minuty normální hrací doby. Nový kladenský kouč Jaromír Šindel však do klece mezi tři tyče a síť postavil náhradníka Horčičku a Orcta nechal z „takticko-psychologických důvodů“ v civilu a doma na severu Čech! A třetí duel? Orct byl zpátky v akci a Kladno letní porážku vrátilo přesně na gól – deklasovalo soupeře před jeho zkoprnělými fanoušky 9:2 a nepřímo si vynutilo trenérskou výměnu i na litvínovské střídačce.

V to, co Orct nevěřil, se vyplnilo. Debakl byl odčiněn a ještě mohl být přímo u toho. Co si však vůbec nepřál, ale prorokoval, je rovněž skutečností. Kladno figuruje v tabulce po 40. kolech poslední, čtrnácté, a jeho bývalý mateřský oddíl je předposlední. Jenže zatím, co „chemici“ se topí v hluboké výkonnostní krizi, Vagnerplast se zvedá a začíná sbírat důležité body. Přivezl je nejen z Litvínova, ale také z Vítkovic a dokonce ze Zlína. Pokud se hodlají Středočeši vyhnout baráži, nezbývá jim nic jiného, než v následujících duelech porazit i další dva do barážových starostí teoreticky „namočené“ soupeře – doma České Budějovice a potom v lázních karlovarskou Becherovku. Co ty na to, Zdeňku? Zase budeš prorokovat nebo to ponecháš osudu?

HB/id (15.1.02)

Návrat na začátek textu

Zpět na žhavé perličky