TOMÁŠ PLEKANEC:
ZKONTROLOVALI MI VŠECHNY
ZUBY!
(a na turnaji nováčků
předvedli „hokejová jatka“…)
Jeho mateřské Kladno v loňské sezóně neúspěšně bojovalo
o setrvání v nejvyšší domácí soutěži, v extralize. A dnes? Zatím, co přebudované
mužstvo Vagnerplastu nastoupilo nelehkou cestu za návrat mezi elitu,
talentovaný mladík Tomáš Plekanec už spolykal tréninkové dávky na druhé straně
zeměkoule a tajně sní o tom, že se plnohodnotně uplatní v kolébce hokeje, v Kanadě,
v nejslavnějším klubu všech dob. Také jeho pouť ale bude nelehká a začala
na farmě Montrealu Canadiens. Jak? O tom je následující vyprávění…
„Byl to opravdu můj sen získat
smlouvu s některým z týmů kanadsko-americké NHL. Signály, že by mohlo
dojít k podepsání kontraktu, se objevily už v březnu a přiznám se, že
jsem byl dost nervózní. Takovou smlouvu nepodpisuje člověk každý den. Jednání však
bylo velmi rychlé, a to bylo po nepříliš vydařené sezóně hodně překvapivé.“
Ještě před
odletem za oceán stačil „Pleky“ odehrát, jak uvádí na svých vlastních internetových
stránkách, přípravný zápas za kladenskou juniorku proti Pardubicím. Vagnerplast
sice prohrál 3:6, ale Tomáš mohl být spokojen. Vždyť dal branku a na další gól přihrával.
Těžké časy měly teprve přijít. „Jaké bylo seznámení s podmínkami
v přípravném kempu u Canadiens? Na
úvod nás čekaly fyzické a zdravotní testy, ale také první trénink. Testy začaly
zdravotní prohlídkou, dokonce nám kontrolovali zub po zubu! Přiznám se bez
vytáček, že se zubaře strašně bojím a když jsem to viděl, nebylo mi nejlépe.
Bolelo mě už jen to, jak se mi díval do pusy a šťouchal do zubů nejrůznějšími nástroji. Dále už byla klasika –
prohlídka očí, kostí či měření tlaku. U fyzických testů nechyběl běh na běžícím
pásu. Na něm jsem stál vůbec poprvé v životě. Následovaly klasický bench
press, síla stisku, skok z místa do výšky. Dopadl jsem asi tak, jak v mém
případě bývá zvykem. Tohle zkrátka nejsou moje disciplíny…“
Velkým
zážitkem byl pro Plekance vůbec první trénink v Molson Centru, v nádherné
hokejové hale patřící montrealským „Kanaďanům“. Jen ho mrzelo, že moderní aréna
byla prázdná. Doufá, vlastně věří, že si před zcela zaplněným hledištěm právě
tady zahraje v blízké budoucnosti nejeden prestižní duel NHL. K tomu všemu
směřovala klasická dvoufázová příprava – dopolední tříhodinový trénink a po
obědě pocení v posilovně. A jak vzpomíná na první přípravný zápas? „Byl součástí turnaje, do něhož jsme vstoupili výhrou 7:6
nad Phoenixem. V dresu soupeře se zaskvěl hattrickem Čech Martin Podlešák. Mně se
podařilo skórovat dvakrát, ale s výkonem jsem rozhodně nebyl spokojen. Hrál
jsem velice špatně v obranné třetině, naše lajna dvakrát inkasovala. Chvíli mi
také trvalo, než se člověk přizpůsobil odlišnému stylu hokeje. Následovalo
utkání o postup do finále s Floridou a porážka 2:4 po zbytečných chybách v závěrečných
osmi minutách dobře rozehraného utkání. Opět se mi podařilo dvakrát skórovat,
branky ale k postupu nevedly…“
V dalším
zápase speciálního „turnaje nováčků“ podlehli montrealští Ottawě vysoko 1:7.
Podle Tomáše to ale rozhodně nebylo jednoznačné utkání, jak by mohl výsledek
napovídat. „Z individuálního pohledu jsem paradoxně podal daleko
nejlepší výkon v obranné fázi. Naše útočná formace dostala jen jeden a sice až
úplně poslední gól, když jsem si puk nešťastně srazil do vlastní branky. Velice
dobrý výkon předvedl spoluhráč Jozef Balej, který byl vyhlášen nejlepším hráčem
Montrealu.“
Poslední
utkání, znovu proti Phoenixu, prohráli montrealští nováčci 4:6 a stali se tak
nejslabším celkem turnaje. „Nebyl
to hokej, spíše jatka. Za první třetinu viděli diváci tři bitky, dost se to
řezalo. Dostal jsem tři „sekery“ do stejného místa, přesto jsem musel dohrávat,
i když prakticky jen na jedné noze. Bylo nás už málo, šest hráčů odešlo
předčasně pod sprchy za zmíněné rvačky,“ vzpomíná na první konkrétní
seznámení s nefalšovaným hokejem v zámořském balení juniorský mistr světa
z roku 2001 Tomáš Plekanec.
Jak se blížil začátek hlavní
sezóny, přibývalo přípravných utkání, tentokrát už ve „vybrané“ společnosti hráčů
z prvního mužstva Montrealu. „Krásným
výsledkem 8:0 jsme porazili v Corel Centru Ottawu. V utkání jsem nastoupil ve
druhé lajně s Janem Bulisem a Chadem Kilgerem a připsal si dvě asistence na
branky Komisarka a právě Kilgera. Za Ottawu nastoupili krajané Bonk a Havlát,
ale ve skutečnosti nehrála Ottawa ani zdaleka v kompletní sestavě. Stejně tak
my jsme bojovali bez prvních tří formací,“ rekapituluje
odchovanec kladenského hokeje svůj poslední „velký“ zápas. Ihned po návratu z Ottawy se totiž od
vedení Montrealu dozvěděl, že společně s Jozefem Balejem odcestuje na
neurčito na farmu Canadiens do Hamiltonu.
„Bohužel,
takový je hokejový život. Nedá se nic dělat, člověk musí tvrdě bojovat na farmě
a doufat v lepší zítřky,“ zdůrazňuje talentovaný hokejista.
V extralize se dokázal prosadit. Uplatní se i v NHL? A pokud ano,
kdy? Sám Tomáš věří, že to dlouho trvat nebude…
Pavel Petr
(8.11.02)