Kočkopes alias Bublo-Hlinka?
Psal se rok 1982. A do té doby nevýrazný klub ze západního pobřeží
Kanady, z možná nejkrásnějšího města světa, kde můžete ráno relaxovat na
člunu v moři, koupat se, a odpoledne se prohánět na lyžích po sjezdovkách sousedících
vysokých hor, prožíval svoje nejkrásnější okamžiky. Po letech strádání, kdy se
jen výjimečně probojoval do play off, tentokrát se tým Vancouver Canucks
protáhl až do finále, a teprve tam ztroskotal na tehdejší dynastii „Ostrovanů“
z New Yorku. Soupiska mužstva, údajně oděného do nejošklivějších dresů
v historii NHL (toť ale věc názoru), se hemžila na tehdejší dobu možná
nepříliš zvučnými, dnes podstatně zajímavějšími jmény, především s ohledem
na trenérskou současnost. Ještě jako hráč se zde průměrnými výkony prezentoval
budoucí kouč Colorada a právě Vancouveru, začínající Marc Crawford, jeho
spoluhráčem byl ale mj. i hokejově protřelý veterán a pozdější trenér
olympijských vítězů z Nagana, litvínovský Ivan Hlinka, jemuž tehdejší
komunistický režim milostivě povolil na sklonku aktivní kariéry a
s ohledem na bohaté reprezentační zásluhy odejít na zámořské angažmá.
Spolu s ním odcestovalo do Vancouveru i jeho pověstné „dvojče“, obránce
Jiří Bubla, opouštějící rodnou zem už jako hráč Sparty, a na rozdíl od Hlinky
se po vypršení dvouletého kontraktu do socialistického Československa nevrátil.
Třetím velvyslancem z oblasti kolem Krušných hor byl tehdy
jednadvacetiletý rodák z Karlových Varů, obránce Rick Lanz, který si
emigraci odbyl se svými rodiči hned po okupaci Československa spojeneckými
vojsky Varšavské smlouvy na konci 60. let už jako útlý hoch, a v roce 1983
pak reprezentoval novou vlast, Kanadu, na MS v Německu.
Všechny tři
hráče, lépe řečeno jejich portréty s atraktivně vyhlížejícím informacemi,
mohli zařadit do sbírky i hokejoví nadšenci, jimž učarovala edice prestižních
karet O-Pee-Chee na sezónu 1982/83. Stejně jako každá podobná edice vykazovala
i tato obvyklé informační nesrovnalosti, projevující se ve vyšším finančním
ohodnocení objevených „zmetků“. Kartička s pořadovým číslem 346 je možná
nejpikantnější. Na jejím rubu se dočteme: Ivan
je ženatý, jeho manželka se jmenuje Květa. Tento pár má spolu jedno dítě, syna.
Za své mimohokejové hobby označuje Ivan četbu. V Československu oblékal dres
klubu CHZ Litvínov. Narozen 26. 1. 1950 v Mostě. Ano,
nezbývá než doplnit jméno – IVAN HLINKA. Když se ale podíváte na „líc“ karty,
na rozdíl od Kanaďanů a Američanů budete jen nedůvěřivě kroutit hlavou. Pokud
by portrét skutečně korespondoval s textem, muselo by v něm stát -
narozen nikoliv 26. ledna, ale o 24 hodin později, 27. 1. 1950, nikoliv
v Mostě, ale ve vzdálenějším Ústí nad Labem. Pozice obrana místo útoku.
Manželka Ivana, synové Jan a osmnáctiměsíční Štefan (jak stojí psáno v souběžně
publikované ročence Vancouveru). Přehmat jako hrom, nemyslíte? Vydávat Jiřího
Bublu za Ivana Hlinku?!
Ještě pro dokreslení našeho „kartičkového“ příběhu. Jiří Bubla,
který odcházel do NHL s vizitkou 452 extraligových a 245 reprezentačních
utkání, toho první rok v zámoří mnoho nepředvedl. Nikoliv vlastní vinou.
Už 2. prosince, dlouho před polovinou soutěže, byl při hře za vlastní brankou
nemilosrdně sražen Kevinem Maxwellem z Minnesoty North Stars na zadní
mantinel a odnesl to zlomený kotník. Skvělé tažení Vancouveru napříč play
off tím pádem jen bezmocně sledoval jako obyčejný divák z hlediště. A
Hlinka? Vstup do NHL měl prý hodně nevýrazný. Podle kanadských žurnalistů musel
s Vancouverem obletět celou Ameriku, a jednou se utkat se všemi soupeři, než se
zadaptoval na kanadský styl hokeje. Když se však konečně „zaklimatizoval“,
odvedl skvělou práci a ve 72 utkáních nastřílel 23 gólů a na dalších 37
přihrál. V play off nastoupil ke 12 zápasům a skóroval dvakrát.
Mimochodem – jestlipak víte, že Bubla
s Hlinkou původně v jednom klubu vůbec neměli hrát? Canucks museli
provést složitou obchodní operaci, aby litvínovská „dvojčata“ dostali zpátky
k sobě. Vancouver poslal Brenta Ashtona s právem volby v draftu
do Winnipegu, aby ten se ve zlomku sekundy přestěhoval do Colorada namísto
Luciena Debloise. Teprve poté byl Bubla vyvázán z případných služeb
v Coloradu Rockies a Ivan Hlinka z majetnických práv Winnipegu Jets.
Tak se ještě jednou podívejte na naše slavné hráče, abyste nepochybovali. Ivan
Hlinka opravdu není Jiřím Bublou, že ne?
HB/ds (10.2.03)