MARTIN RUČINSKÝ:
„Je mi jedno,
kam mě trenér postaví…“
Chemici vstoupili do sezóny
po tragickém závěru té minulé na výbornou. Svoji zarputilost prokázali bitkou
v přátelském utkání s Omskem. Pak vyhráli letní pohár a do samotné extraligy
vytáhli hned s dvojicí prvotřídních zbraní. Obráncem Šlégrem a Martinem
Ručinským! Ale na jak dlouho?
Těsně před začátkem historicky
prvního zápasu Bílých tygrů v domácí nejvyšší hokejové soutěži (Liberec je
jedenáctým nováčkem v novodobých dějinách samostatné české ligy) explodovala
na zimním stadionu (ten je mezi aktuálními účastníky zase sedmým největším co
do kapacity hlediště) bomba! Nikoliv ale v šatně domácích, nýbrž u soupeře
z Litvínova. Na jeho soupisku byl totiž dopsán jednatřicetiletý olympijský
vítěz z Nagana a dvojnásobný mistr světa – Martin Ručinský! „Pokud se něco mimořádného nestane, tak
bych mohl hrát v Litvínově až do začátku NHL počátkem října. Já nedokážu
zůstat dlouhý čas bez hokeje,“ tvrdí staronová
posila „chemiků“, jinak volný hráč bez náhrady (podle měřítek NHL). „Majitelé klubů chtějí stále se zvyšující
platy hráčů omezit, hráči zase chtějí dostat své peníze, a proto jsou vzájemná
jednání o nových smlouvách stále složitější,“ řekl už před dvěma lety na adresu svých opakujících se
„problémů“.
Milovník kvalitního vína,
který vystudoval střední průmyslovou školu v Mostě, a s hokejem začal
v sedmi letech, se proto během léta nedohodl na nové smlouvě s posledním
zámořským zaměstnavatelem, klubem New York Rangers. „Pochopitelně vím, jakou mám cenu a pod
jakou sumu v jednání nepůjdu. Hokej je tvrdý byznys,“ tvrdí útočník, který si neplácnul rukou ani se slávistickým
bossem Vladimírem Růžičkou, s nímž chodil čas od času na golf (Pražané prý
na něj už nenašli v rozpočtu peníze), a tak se rozhodl zaplnit hrozící
nečinnost dočasným angažmá v týmu, v jehož juniorské záloze vybojoval
tři tuzemské mistrovské tituly – v Litvínově.
Mezi dospělými debutoval
v černém drese „chemiků“ v sezóně 1988/89. I když dostal důvěru jen
ve třech zápasech, stačil se poprvé zapsat do listiny střelců. V tomto
ohledu je jeho litvínovské tažení obdivuhodné. Až do sobotního odpoledne na
libereckém zimáku totiž nastoupil za Litvínov jen do 122 utkání. Po odchodu do
NHL v létě 1991 se vrátil na sever Čech ještě dvakrát. Během stávky
zámořských hokejistů o tři roky později a pak na podzim 1998, kdy se nemohl
dohodnout s Montrealem na novém kontraktu. Během zmíněných 122 utkání ale
nastřílel 56 gólů – zhruba jeden v každém druhém zápase! Za zmínku stojí
především ona přestávka v záoceánské soutěži – tehdy posílil Litvínov na
13 duelů. Zaznamenal 12 branek, včetně dvou hattricků – na Spartě a proti
Jihlavě! Ale také potvrdil občasnou impulsivnost, když si odseděl 54 minut na
trestné lavici.
V NHL odehrál za
Edmonton, Quebec, Colorado, Montreal, Dallas a NY Rangers 639 utkání,
s bilancí 182 gólů a 438 bodů. V reprezentaci zažil dva propadáky –
MS v Itálii (1994) a Světový pohár (1996). Pak ale mohl třikrát oslavovat
– olympijský triumf v Naganu, a pak ještě dva tituly světových šampiónů
v Norsku a Německu (1999, 2001).
Jeho příchod do Litvínova a tím pádem i na
extraligové stadióny je kýženým oživením soutěže. Otázkou však zůstává, jak
dlouho toto oživení potrvá. Nelze předpokládat, že jak Ručinský, tak jeho
zámořský souputník ze severu Čech, obránce Jiří Šlégr, mají v úmyslu
setrvat v Čechách, potažmo v Evropě, skutečně déle, než jak ustavičně
opakují - do konce září. V NHL je hokejový život přece jen atraktivnější a
výnosnější…
„Nějaká
jednání probíhají, ale nic konkrétního. Teď chci pomoci Litvínovu, i když o
tom, že budu hrát v Liberci jsme se dohodli až večer před utkáním, do
kterého jsem nastoupil bez větší přípravy na ledě. Dostal jsem se na něj teprve
před necelými dvěma týdny, kdy jsem začal trénovat právě s Litvínovem,“ svěřil se Ručinský, který si při zařazení do sestavy nekladl
žádné velké požadavky. „Nechám
to na trenérovi. Kam mě postaví, tam mě postaví, tam budu hrát. Je mi to jedno,
hlavně abych hrál co nejlépe,“ přál si
útočník, který vyfasoval dres s číslem 8 a který v polovině 17.
minuty první třetiny vstřelil úvodní gól zápasu proti libereckým Bílým tygrům. „Na sehrání nebyl čas, ale vzhledem
k tomu, že jsme podobné typy hráčů, technicky založení bruslaři, jsme si vyhověli.
A věřím, že se naše spolupráce bude ještě zlepšovat. V NHL jsem hrál
dvanáct let a jsem zvyklý na to, že složení útoků a spoluhráčů se neustále
mění,“ řekl Ručinský s lahví
šampaňského v ruce na adresu kolegů z první formace, Jana Alinče a Petra
Klímy, s nimiž vytvořil velmi rychle úderný útok o souhrnném věku 99 let!
HB/ds
(15.9.02)
Anketní otázka HB
k M.Ručinskému:
Ve 123 extraligových utkáních dal úctyhodných 57 gólů. Tipněte si kolik jich stihne do konce svého
současného, a zřejmě velmi krátkého angažmá v Litvínově?