Oslaví rekord až s titulem?
Roman Málek vstoupil do extraligové historie,
Král se smolařem Hejdou mu jeho zápis nepokazili
Hokejová extraliga si těsně
před koncem kalendářního roku naplánovala odehrát ještě dvě nekompletní kola - s
ohledem na start Sparty ve švýcarském Davosu v rámci Spenglerova poháru. Vůbec
se jí tam nedařilo. Obhájce titulu totiž neuhrál ani bod. To druhý pražský klub
a zároveň druhý tým tabulky, městský rival ze Slavie, nasbíral během měření sil
se severomoravskými soupeři plný počet šesti bodů, a navíc – neinkasoval ani
jeden gól. Co z toho vyplynulo? Slávistická opora, brankář Roman Málek,
nejdříve vyrovnala, a o dva dny později i překonala rekord extraligy v počtu
vychytaných nul během základní části soutěže. Od neděle 29. prosince 2002 se už
o něj nedělí trojice Martin Prusek, Roman Čechmánek a Dušan Salfický. A jeho
hodnota není osm zápasů…
„Je to hezké, ale nijak svůj výkon, k němuž
bych se bez pomoci spoluhráčů nikdy nedopracoval, nepřeceňuji,“ prohlásil krátce po druhém víkendovém utkání, tentokrát s Třincem,
a již deváté vychytané „nule“ Roman Málek. Paradoxně se k ní „bleskově“ dopracoval
v prvních dvou duelech, v nichž mu nekryl záda další brankářský
talent Lukáš Hronek, až do konce ledna uvolněný na hostování v dresu trápícího
se Litvínova. Údajně však nejde o nic víc, než o náhodu. Málkova pozice „jedničky“
je totiž v letošní sezóně zcela neotřesitelná, a Hronek se do extraligové
klece prakticky nepovídal. V provozní teplotě se „udržoval“ jen při střídavém
startu za prvoligový Chomutov. „Já
jsem především rád, že chytám pravidelně, a vůbec nepřemýšlím o tom, kdo mi dělá náhradníka.
Zatím však nemohu a nechci hodnotit, zda je letošní sezóna mojí nejlepší. Podobné
hodnocení si nechám až na duben,“ říká Málek a
pochvaluje si atmosféru v kabině i na ledě. „Hrajeme výborně. Myslím si, že zatím
lepší mužstvo tady ve Slavii ještě nebylo. Pochopitelně, dosavadní výsledky
musíme potvrdit v play off, a už dnes počítám s tím, že s ohledem
na dosavadní výkonnost na nás bude působit enormní tlak…“
Málkův rekord se ve finální
fázi rodil zajímavým způsobem. Na havířovském ledě byl jako už mnohokrát (s
ohledem na precizně fungující slávistickou defenzívu) prakticky bez práce, a
když už se nějaká objevila, prokázal skvělou formu a bystrý postřeh. Zápas s Třincem?
Ten jakoby okopíroval první vzájemný souboj z této sezóny. Dlouho vyrovnaný
duel rozhodujícím způsobem ovlivnil vedoucí gól Slavie, hosté v koncovce zklamali,
a nakonec odjeli s nepříjemným debaklem. Poprvé 5:0, tentokrát si o gól „polepšili“
a prohráli 4:0. Málek, na rozdíl od Horčičky, se příliš nezapotil. Dramatické
situace navodilo až Kučerovo vyloučení v poslední třetině, a pak dvě hrubky
vždy obětavého obránce Jana Hejdy v závěrečných třech minutách…
„Vždy
jsem byl velmi zklamaný, když jsme v závěru utkání zbytečně inkasovali a
Roman přišel o čisté konto. Ani tentokrát jsem si něco takového nepřál, snažil
jsem se asi až moc a možná právě proto jsem mu to málem všechno pokazil,“ kál se urostlý slávistický zadák. A měl proč. V 58. minutě
měli hosté výhodu přesilové hry, ztratili však kotouč, Hejda s ním v klidu
a nikým neatakován „zacouval“ až před Málka, kde tak dlouho přemýšlel, jak a komu
rozehrát, až puk neuvěřitelným způsobem „namazal“ přímo na hůl blížícímu se
Richardu Královi! „No,
zase až tak velká šance Třince, jak se mohlo zdát, to nebyla. Král už byl moc
blízko a neměl čas mne přehodit,“ tvrdil Málek.
I jemu však zatrnulo, když se nejproduktivnější hráč nejen Ocelářů, ale celé
soutěže, ocitl pouhých 7 sekund před závěrečnou sirénou v další velké šanci.
Hejda ho při sólu zezadu nedovoleně atakoval, a rozhodčí Vokurka v čase 59:53
nekompromisně nařídil trestné střílení (správně řečeno – samostatný nájezd). „Až do tohoto okamžiku jsem opravdu věřil,
že ten rekord udělám,“ usmíval se s odstupem Málek.
„Ale i kdybych dostal gól,
nedělal bych z toho tragédii, a nikomu bych to nevyčítal. Podobných gólů v koncovkách
zápasů už jsem inkasoval několik, a Honza Hejda? To je možná můj největší fanoušek,
který mi ten rekord moc a moc přál.“
Třinecký kapitán, který se v minulosti
proslavil nejedním geniálním zakončením samostatných nájezdů, však tentokrát
zklamal. „Věděl jsem už před
utkáním, že Málek jede na rekord. Co jsem měl nebo mohl udělat při nájezdu
lépe? Jedině to, že bych dal gól, ale to si Roman snad ani nezasloužil,“ zažertoval si jinak smutný Richard Král. A provinilec? „Byl to z mé strany opravdu hodně nepovedený
zápas, takový, který se přihodí snad jednou za pět let! Doufám, že už se zase
dlouho nic podobného opakovat nebude. A Romanovi jsem za to, co jsem mu provedl,
slíbil, že ho pozvu na večeři,“ svěřil se
rozmrzelý Hejda.
Bude to ale právě Málek, který
pozve spoluhráče na pořádnou hostinu. Nikoliv dnes, ale po sezóně. Za vyrovnání
extraligového rekordu a za jeho následné překonání by měl podle prvních zákulisních
informací zaplatit až 20 tisíc korun do společné hráčské kasičky, ze které se
platí oslavy a večírky. Nikomu ze slávistických hokejistů by určitě nevadilo,
kdyby byl Málkův příspěvek zúročen při jiné specifické události – při případné oslavě
největšího úspěchu v dějinách klubu. Zatím skončila Slavia dvakrát na čtvrtém
místě, těsně před branami finále play off. „Letos
je ale tento tým velmi silný a já osobně ho považuji za největšího aspiranta na
titul,“ prohlásil před chmurným návratem
na Moravu na adresu pražského týmu z vršovického Edenu třinecký kapitán
Richard Král. Bude mít pravdu?
HB/ds (31.12.02)