logo SpartaPERLIČKY Z KABINY:

Copyright by HB…

 

posily na draka

    Žádný jiný extraligový tým, usilující pravidelně o mistrovský titul, se nemůže „pochlubit“ takovou smůlou v play off, jako Sparta. Pravidelně, jen krátce poté, co je vhozeno úvodní buly čtvrtfinálové série, zamíří na marodku bez šance na brzký návrat jedna z klíčových osobností. Tuto smutnou tradici zahájil již před lety Robert Lang, hvězdný centr, angažovaný na jednu sezónu ze svého jinak trvalého angažmá v NHL. Toho vyřadil ze hry ostrý střet s českobudějovickým obráncem Rudolfem Suchánkem u mantinelu. Zadák Jihočechů se na bezmocného Langa svalil jako skála a rameno řeklo „adie“…

    V Langových šlépějích pokračoval v předloňské sezóně Ondřej Kratěna, jemuž ve třetím čtvrtfinále s Pardubicemi přimáčkli u mantinelu „zapomenutou“ ruku a šikovný útočník tak musel jízdu spoluhráčů do finále a za titulem bezmocně sledovat jako pouhý divák z tribuny. „Bylo to strašné. Zápasy jsem prožíval Jan Srdínkosnad ještě hůř a emotivněji než na ledě,“ vzpomíná Kratěna. Před rokem nepřežil sérii s Litvínovem vítěz extraligové produktivity Patrik Martinec, a letos? Do bojů o pohár pro vítěze již nezasáhne srdnatý obránce Jan Srdínko, zvaný „Srdce“. „Jeho přehled a důraz nám bude moc chybět,“ zalitoval kolega z obrany František Ptáček. „Je to typ hráče, který si umí udělat pořádek před brankou, je schopný vytlačit soupeře pomalu až za mantinel,“ tvrdí s úsměvem Ptáček o schopnostech někdejší opory Vsetína.

    I v tomto ohledu má Sparta smůlu. V posledních třech letech přebrala velkému vsetínskému rivalovi a zapsala na svoji soupisku kvalitní hokejisty, ošlehané zkušenostmi z bojů play off – Kratěnu, Broše, Zábranského, Tomajka, Srdínka a Bělohlava. Jenže Zábranského a Tomajka prakticky celou sezónu nepustilo na led zranění (a pooperační léčba), teď je z kola ven i Srdínko. „Stejně jako Hamr toho za nás mnoho neodehráli, to je pravda, v nové sezóně se proto budou muset hodně a hodně snažit, aby nám vynahradili tyto absence,“ řekl před časem – se šibalským úsměvem – sportovní ředitel klubu Miroslav Kuneš. Jaké štěstí pro Pražany, že si v šestém čtvrtfinále proti Třinci vzpomněl na lepší střelecké chvilky „pes obranář“ Radek Bělohlav. I jeho zásluhou postoupila smolnými absencemi oslabená Sparta do semifinále proti městskému rivalovi ze Slavie…

HB/id (21.3.02)

 

VLASY V BARVě medaile…

    První zápas čtvrtfinále play off byl hodně emotivní. Domácí tým si stěžoval, že rozhodčí trestali třinecké fauly málo, hosté se zlobili, že byli trestáni až moc. Sparta nakonec vyhrála 5:1. Co se dělo ale před utkáním a během něj v zákulisí?

a)      Zatím, co se hráči oblékali do výstroje, sešel se „personál“ ze střídačky (trenéři, maséři…) v tzv. „kotelně“, kde se posilnil v hokejovém zázemí tak oblíbeným „panáčkem“ něčeho ostřejšího na kuráž. Tak to chodí skoro na všech stadiónech a u všech klubů. Na zdraví!

b)      Úctyhodnou gymnastiku za zvuků písně „Jožin z bažin“ (nikoliv od autora originálu I. Mládka, ale kapely Maxim Turbulenc) předvedl při strečinku v domácí kabině obránce Jaroslav Nedvěd. Při rozbruslení pak neopustil svůj rituál – jako první ze sparťanských hokejistů si dojel pro puk. Naopak Michal Broš, rovněž tradičně, přispěchal na rozbruslení s menším zpožděním - a jako vždy - poslední.

c)      Sportovní ředitel klubu Miroslav Kuneš se velmi zajímal o to, kde se bude během utkání pohybovat kameraman České televize, tzv. „očko“ mezi střídačkami, a kde zanechá svůj stativ. Důvod? Prý nešlo o pověrčivost, nicméně bývalý sparťanský hokejista a dnes funkcionář nechtěl přijít o své oblíbené „bidýlko“ hned vedle sparťanských dvířek na led. Byl moc rád, když zjistil, že o svůj plac nepřijde…

d)      Richard Žemlička sehrál rekordní 100. zápas v play off. Od drobných diskusí s dvojicí hlavních rozhodčích však neupustil, občas měl pocit, že by se jeho oblíbení kamarádi v pruhovaném měli nad svými výroky zamyslet (desetiminutový trest za protesty však tentokrát nedostal, na rozdíl od Nedvěda, který si rukama odstrčil čárového rozhodčího)…

e)      Róbert TomíkAsi rozhodující gól na 3:0 vsítil po krásné individuální akci Róbert Tomík. Ten se po utkání pustil do odlehčené výměny názorů s mírně rozhořčeným krajanem Braněm Jánošem. „Z takové výhry máte radost, co? Nás pořád vylučovali…,“ hněval se Jánoš. „A co jste čekali, když jste dělali to, co jste dělali v posledních minutách,“ opáčil Tomík (pochopitelně ve slovenštině). A pak se svěřil, proč tak dlouho nemohli najít domácí střelci recept na brankáře Vojtka. „Víme, že chodí rychle na zem, a že se na něj musí střílet nahoru, tak, jako se to povedlo mně. Ale ze začátku jsme byli moc nervózní…“

f)       Jako takový malý maskot se kolem sparťanské střídačky pohyboval starší syn Jiřího Zelenky (od obránce Šreka dostal cestou z rozbruslení z legrace hokejkou přes zadek). S jeho osobní účastí na nedělním utkání to ale večer nevypadalo právě růžově. Nástup do rodinného off-roadu se totiž neobešel bez křiku (především ze strany mladšího sourozence), a tak maminka rezolutně prohlásila: „A zítra sem nepojede ani jeden z vás…“

g)      Zajímavý přeliv představila trojice mladých útočníků domácího týmu – Pavel Kašpařík, Michal Sivek a Petr Havelka. Nechali se obarvit dožluta. „Teď máme vlasy v barvě medaile, kterou chceme získat,“ prozradil za všechny tři Havelka. Pro méně chápavé – žlutá barva je nejbližší zlaté…

h)      V Paegas aréně byla nedůstojná divácká kulisa. Ani ne šest tisícovek diváků? To je ostuda. „Nevím, jak si to vysvětlit. Asi ty ostatní diváky zlákalo pěkné počasí a Matějská pouť,“ řekl trošku ironicky autor dvou branek Ondřej Kratěna.

HB/ds (9.3.02)

 

řečičky soupeře neporazí

    V sobotu 9. března startuje play off hokejové Český Telecom extraligy. A vítěz základní části, pražská Sparta, do něj vstoupí jako favorit číslo 1. Brankář Petr Bříza ale zatím na zisk titulu, který odborníci Pražanům předurčují, vůbec nemyslí. „Teď mám v hlavě jen úvodní dva duely na domácím ledě s Třincem. Oceláři mají technicky zdatné hráče, brejkové specialisty, schopné překvapit a přečíslit obranu. Je to jejich tradičně největší zbraň a my si ji budeme muset náležitě ohlídat.“

Maska Petra Břízy    Své první play off odchytal Petr Bříza už před dlouhými 16 sezónami, ale nikdy mu nezevšednělo. „Díky bohu, že to vakuum, které se tady v závěru základní části vytvořilo, kdy jsme se usadili na čele tabulky, Pardubicím se extrémně nedařilo a tak nebylo o co hrát, že už je pryč. Ani nám se v posledních duelech příliš nevedlo, scházela patřičná motivace. Ale teď přichází nová soutěž. Všechny předchozí výsledky se smažou, od první minuty se hraje s vyrovnanými šancemi 50 na 50. A to je pochopitelně zrádné. Některé týmy mají šanci napravit zatím nepřesvědčivou sezónu, další musí udělat všechno proto, aby svoji kvalitu potvrdily ve chvíli, kdy je to nejdůležitější. A ten, kdo chce získat titul, musí v play off pravidelně vyhrávat i venku. A pochopitelně doma.“

    A právě vstup do série s Třincem v Paegas aréně bude mít Sparta poněkud komplikovaný. Vyhlášení hudební ankety „Zlatých andělů“ totiž poslalo hokejisty na dva dny do exilu malé hokejové haly, a svůj skutečný domácí led okusí až při sobotním rozbruslení! Nehledě na to, že jeho kvalita nebude dvakrát nejvyšší (mantinely byly rozebrány, plocha zakryta dřevěnými deskami atd.). „Co se dá dělat. Podmínky budou pro oba týmy stejné,“ míní Bříza. A jak se opora Sparty vyrovnává s tlakem médií a úlohou hlavního favorita v boji o titul? „Říká se o nás, že jsme nejvážnějším aspirantem na konečné vítězství, ale takové řeči žádného soupeře neporazí. Musíme to dokázat my sami, v přímém souboji…“

Pavel Šrek    P.S.: Ve čtvrtek dopoledne, v 11 hodin a 30 minut se hráči uzavřeli do kabiny v rámci speciální porady s trenéry a nejvyšším vedením klubu. Bližší kontury této schůzky pak nechtěli příliš komentovat. „Pochválili nás za první místo v dlouhodobé části a pak se mluvilo o dovolené,“ žertoval Bříza. Většina Sparťanů ještě spěchala do posilovny, další na masážní stůl (kde si je vzali do práce pánové Mlíkovský a Křížek) a pak za odpočinkem domů. Se smíšenými myšlenkami na play off. „Během měsíce se rozhodne o všem, o celé sezóně, a to se mi moc nelíbí. Pro diváky je to atraktivní, to uznávám, ale konečné pořadí pak nemusí korespondovat s výkony, předvedenými v průběhu celého roku,“ prozradil svůj osobní názor obránce Pavel Šrek. „Já jen doufám, že se zase nezraním. Budu si dávat pozor, protože letos si hodlám zahrát a užít play off úplně celé až do konce,“ doplnil útočník Ondřej Kratěna.

HB/ds (7.3.02)

 

RepETE v PLAY OFF?

    Generálka na čtvrtfinále play off, které pro Spartu začne příští sobotu, tj. 6. března, se „vydařila“. Vedoucí mužstvo tabulky zase jednou zabralo a převálcovalo vždy nebezpečný Třinec v utkání 50. kola vysoko 9:1! Svěřenci smutného trenéra Antonína Stavjaňi, jenž tak miluje precizní defenzívu, marně hledali správnou motivaci (dle slov třineckého lodivoda hlavně on sám marně hledal nějaký vypínač, kterým by své svěřence přepnul do správné provozní teploty…), a Pražané tak mohli hrstce nejvěrnějších diváků předvést střelecké manévry. Sparta využila čtyři přesilovky, Jaroslav Hlinka si zapsal pět bodů za jeden gól a čtyři asistence, a hned čtyřikrát rozvlnili síťku za Vojtkovými resp. Lakosilovými zády obránci! Uzdravený Srdínko, Hanzlík, Šrek a Ptáček. Tomu se to povedlo již podeváté v sezóně! „Hmmm, takový rok jsem ještě nezažil a tolik gólů nedal,“ prohodil František Ptáček skromně, když se oblékal po vydařeném duelu mezi neméně spokojenými spoluhráči ve sparťanské kabině. Usmíval se i Pavel Šrek. „No, dal jsem gól, a také u toho předvedl legrační taneček. Doufám, že se to nedostane do nějaké televizní znělky, to by mi v mém věku ještě tak scházelo,“ žertoval zkušený zadák. Když totiž zvyšoval v závěrečné třetině na 7:0, neudržel rovnováhu a přes veškerou snahu se skácel k ledu…

    Stejně věcný, jako jindy, byl naopak brankář Petr Bříza. Ten sice žádný gól od třineckých Ocelářů neinkasoval, ale vychytanou nulu si do statistik nepřipsal. Dokonce ani „půlenou“. S vědomím šestibrankového náskoku ho totiž po druhé třetině stáhli trenéři z ledu a nahradili jmenovcem Přikrylem. A byl to on, kdo nestačil na přesilovkovou dorážku Richarda Krále. Paegas aréna tak viděla vytoužených deset branek, ale výsledku 10:0 se nedočkala. „Byl to mizerný zápas. Ale je dobré, že jsme udrželi koncentraci, soustředili se na svoje povinnosti a dokázali vyhrát,“ prohodil Bříza na adresu utkání, v němž snad opravdu už o nic nešlo… A nebo snad ano?

    Před místností, ve které probíhají tiskové konference, se totiž mezi nejvyšším managementem domácích vzrušeně debatovalo o tom, že se jako možný soupeř Sparty pro úvodní kolo play off nerýsuje pouze Znojmo, ale také Třinec! „Já osobně bych ho bral víc než Znojmo,“ svěřil se Pavel Hynek, druhý trenér Sparty. „I když vím, že by to bylo úplně o něčem jiném,“ navázal na snadný způsob, jakým dosáhli Pražané vítězství 9:1 a kterým zpečetili letošní nebývalou bilanci právě s Třincem. Sparťané totiž dokázali po letech vyhrát i na severu Moravy, a dvakrát doma - tam s mimořádně lichotivým skóre 17:5! Ať už ale bude soupeřem mužstva, jehož hlavní stan je rozložen v Holešovicích, Třinec nebo Znojmo, trenéři největšího favorita na titul už počítají s tím, že nebudou moci využít služeb „démona“ play off (střelce památných 3 vítězných branek Vsetína v sérii s Plzní), Jana Tomajka. Ten se sice objevil po dlouhé době na ledě a v akci, konkrétně v předchozím úterním utkání s Vítkovicemi, ale v pátek už jeho jméno na soupisce opět chybělo. „Zase mu v té operované noze něco luplo. Uvidíme, jak dopadnou vyšetření, ale nejeví se to optimisticky. Je nutné si uvědomit, že pět měsíců nehrál a i jeho sportovní forma a fyzická kondice tomu odpovídají.“

HB/ds (1.3.02)

 

Žemlička už se ovládá

    Zápas 46. kola mezi Spartou a v barážových vodách namočeným Litvínovem rozšířil po krátké pauze sbírku našich perliček ze zákulisí vedoucího mužstva tabulky:

a)      Sparta nastoupila v okleštěné sestavě tří poslepovaných pětek (náhradníky byli pouze druhý gólman Přikryl, obránce Hanzlík a útočník Netík!), přesto zvítězila 3:2 a svoji sérii utkání bez prohry natáhla už na patnáct! „Já osobně ale o žádné sérii, ani o jejím prodlužování vůbec nepřemýšlím,“ prohlásil v šatně hodně rezolutně brankář Petr Bříza. „Pokud po něčem toužím, tak jedině po titulu.“ Možnost, že Sparta obsadí v základní části extraligy první místo a nastoupí tak do play off z nejvýhodnější pozice Bříza trochu „střízlivě“ vítá, filozoficky však podotýká: „Nejdůležitější ale bude, aby i nadále každý plnil své dílčí povinnosti. Jedině tak můžeme dosáhnout celkového úspěchu…“

b)      V průběhu týdne prodloužil smlouvu se Spartou o další sezónu mj. i kapitán Richard Richard ŽemličkaŽemlička. V předchozím středočeském derby si na Kladně opět „vytrpěl své“, když musel poslouchat urážky kladenského obecenstva, jemuž byla trnem v oku ´tmavší pleť´ sedmatřicetiletého útočníka Pražanů. Nadávky o údajné příslušnosti k jisté etnické menšině už ale Žemlička nebere tak tragicky, jako v minulosti. „Pochopitelně, podobné výkřiky mne vždy rozčílí, ale už jsem si zvyknul a navíc jsem se naučil i sebeovládání, a to mne těší, protože už nereaguji podrážděně,“ tvrdí při vzpomínkách na svá někdy rovněž nemístná gesta vůči obecenstvu.  Kladenské diváky tak zaskočil přátelským máváním či tím, že se jim opakovaně poklonil a zasalutoval. A co bude dělat Žemlička v příštích dnech, až se naplno rozjede obhajoba českých zlatých medailí ze ZOH v Naganu? „Určitě se podívám na finále. Jinak ale nevím, na jaké další zápasy si přivstanu. Mám také jiné povinnosti a sledovat hokej ve tři hodiny ráno mě příliš neláká. Rozhodnou jména soupeřů a čas vysílání,“ svěřil se o ´hokejové olympiádě´ na obrazovkách České televize.

c)      Olympijskou přestávku stráví Sparta následujícím způsobem. Nejdříve dostanou hráči čtyři dny volna, budou si léčit šrámy a pak už přijde zodpovědný dvoufázový trénink. Těsně před koncem zimních olympijských her nastoupí k jednomu přátelskému utkání a budou doufat, že už se nikdo nezraní. Naopak, vedení klubu doufá v bezproblémový příjezd slovenského reprezentanta Tomíka, stejně jako v neustále odkládaný návrat dlouhodobého maroda Jana Tomajka. „Sestavíme dnes sotva tři pětky. A je jasné, že do olympijské pauzy už se nikdo nevrátí,“ suše zkonstatoval Radek Bělohlav.

d)      Mezi marody dnes figuruje i útočník Václav Novák, jehož levou ruku zkrášlila na tři týdny sádra. „Měl jsem problémy od chvíle, co jsme se vrátili ze Spenglerova poháru ve Švýcarsku. Dostal jsem ´sekeru´, zkoušel jsem hrát, ale ruka se nehojila a ještě všechno zkomplikoval zánět,“ postěžoval si Novák, jemuž tak přijde vhod olympijský turnaj, díky němuž se extraliga dostane na pořad dne až 26. února. Přesto Novák neztrácí smysl pro černý humor, když prohlásil: „Bohužel, díky té sádře na olympiádu Valdemar Jirušopravdu nepojedu…“ 

e)      V průběhu utkání s Litvínovem byl trenérskou dvojicí Sýkora – Hynek stažen z ledu třetí nejproduktivnější obránce klubu, Valdemar Jiruš. „Nepředvedl výkon, jaký jsme od něj očekávali, proto dostal ve zbývajícím čase přednost junior Hanzlík,“ vysvětlil diplomaticky druhý sparťanský lodivod Pavel Hynek. S pravdou ven však vyšel hned vzápětí Luboš Koželuh, člen představenstva Sparty, který objasnil hlavní důvody Jirušovy herní indispozice: „Asi myslel na něco zcela jiného. Jeho žena je totiž v porodnici…“

HB/ds (4.2.02)

 

MAJÍ STRACH ZE SLAVIE?

    Na začátku sezóny byla Sparta považována možná za největšího aspiranta na titul, její městský rival Slavia zase za černého koně soutěže. Pokud se v závěru základní části hokejové extraligy nic zásadního nezmění, může se stát, že se oba sokové utkají poprvé v nadstavbové části a hned ve čtvrtfinále! Po 43. kolech figuruje Sparta na čele tabulky, slávisté jsou osmí. O tom, jak to všechno skutečně dopadne, hodně napoví i dva vzájemné zápasy – 29. ledna a 8. února. Už teď se ale zdá, že větší strach z tak brzkého měření sil v play off mají v Holešovicích. „To by nebyl dobrý soupeř na úvod vyřazovacích bojů,“ prohlásil hlavní skaut a generální manažer sparťanské mládeže Jaromír Látal, který až do loňského jara zastával funkci hlavního manažera prvního týmu právě u konkurence ve vršovickém Edenu. „Jak znám Vláďu Růžičku, dokázal by proti nám celé mužstvo zbláznit,“ varuje Látal a dodává, že by věděl o vhodnější překážce pro Slavii. „Líbilo by se mi, kdyby se v prvním kole play off utkala s Pardubicemi. I kdyby přes ně nepostoupila, věřím, že by dokázala Východočechy náležitě vyšťavit…“

    A slávisté? Na otázku, co říká rýsující se variantě prestižního klání se Spartou ve čtvrtfinále play off, odvětil hlavní boss klubu Vladimír Růžička lakonicky a náležitě sebevědomě. „To by bylo jen dobře…“

HB/id (23.1.02)

 

MÍSTO KORBELU PŘERAŽENÝ NOS

    Rozdílné „vzpomínky“ si přivezl během dvanácti měsíců ze švýcarského Davosu urostlý obránce Jaroslav Nedvěd. Stejně jako před rokem, ani tentokrát se Sparta na Spenglerově poháru výsledkově neprosadila. Náplastí na nelichotivé umístění (4. resp. páté místo) však byla individuální ocenění v podobě nominací do All-Star týmu. A tak si z předposledního ročníku odvezl Nedvěd (autor dvou branek) hned tři relikvie – skleněnou medaili, hodinky a slušivý korbel na pivo. Na konci loňského prosince se mu už tolik nedařilo a z Davosu odcestoval do Prahy dokonce ve značném předstihu, když mu jeden z protihráčů zlomil nos!

Jaroslav Nedvěd    Do extraligových klání se vysoký zadák, přezdívaný „Méďa“, vrátil 8. ledna v prestižním utkání o čelo tabulky se Zlínem. Při prvním pobytu na ledě a prvním kontaktu s pukem vstřelil gól! O tři dny později, v zápase 39. kola doma proti karlovarské Becherovce, se opět výrazně prosadil. Nejprve se s Janem Kopeckým zapletl do první ze tři pěstních potyček, a na konci druhé třetiny, v netradiční pětiminutové hře tří proti třem, vstřelil nádherný gól, kterým Sparta zpečetila své vítězství 3:1. „Měl jsem hodně štěstí. Spoluhráči mi předložili do prostoru těsně před brankou perfektní přihrávky, které jsem musel proměnit,“ objasnil Nedvěd s úsměvem způsob, jakým se – z pohledu obránce nezvykle – v krátké době dvakrát zapsal do listiny střelců. Zlínského Hudáčka totiž překonal blafákem na levou a karlovarského Fraňka na pravou ruku. „To jsme ale hráli na obou stranách jen ve třech a všude kolem byla spousta prostoru. Takové situace jsou dílem okamžiku a nedají se natrénovat,“ tvrdí Nedvěd, který se vrátil i k ostřejším výměnám názorů. „Zápas proti Karlovým Varům se mohl jevit  jako poklidný, ale to bylo pouhé zdání, ve skutečnosti tam byla řada ostrých zákroků. Soupeř přijel do Prahy s tím, že nemůže nic ztratit, naopak toužil po bodech, co by ho oddálily od Kladna i od baráže, a často si pomáhal sekáním holí. Není náhodou, že se nakonec pral i takový slušný hokejista, jakým je Ondřej Kratěna. Zkrátka jsme si podobné zákroky nemohli nechat líbit,“ hájil sparťanskou pravdu Nedvěd. Trenér hostů Radim Rulík s názorem, že jeho svěřenci zdvojenou bitku v prostřední třetině vyprovokovali, nesouhlasil. Každý si hájil svůj názor. Skutečností ale zůstává, že s pětiminutovými a osobními tresty do konce utkání zamířili předčasně pod sprchy Srdínko, Kratěna, Rodine a Košťál. A že Jaroslav Nedvěd byl i s ochranným plexisklem přes celý obličej, ukrývajícím pochroumaný nos, jednou z hvězd utkání i autorem nejkrásnějšího gólu… 

    P.S.: Po zápase si podle sparťanské tradice vzal do kabiny svého malého syna, oblečeného do miniaturního dresu New York Rangers. Na zádech mu zářila jmenovka NEDVĚD. „To je dres bráchy. Když jsme ho ale vyprali, tak se takhle srazil,“ zažertoval si Jaroslav N.

HB/ds (13.1.02)   

 

HAMR SE NECÍTIL VE SVÉ KŮŽI

    Před odchodem na angažmá do chladné Skandinávie platil za asi nejrychlejšího bruslaře české extraligy, i když to nemohl naplno potvrdit. V sezóně 1996/97 odehrál všech 52 utkání základní části a stal se nejlépe bodujícím obráncem Sparty, když nastřílel 12 branek a u dalších 23 asistoval. V utkání hvězd na libereckém zimním stadiónu porazil v soutěži bruslařů svého tehdejšího spoluhráče Andreje Potajčuka, když zajel famózní čas – 14,35 sekundy. Ve finále nastoupil proti Josefu Beránkovi a během první poloviny závodu získal mírný náskok. Pak ale ve výjezdu ze zatáčky „český Paul Coffey“ upadl, a bylo po vítězství…

    Veleúspěšná sezóna vynesla Radka Hamra až do reprezentace, následně na čtyři roky do Švédska a do Paegas arény se vrátil až letos v létě. Sedmadvacetiletý obránce, který je jen o jeden centimetr vyšší, než tradičně nejmenší pilíř sparťanských zadních řad František Ptáček (Hamr měří 178 centimetrů), toho ale při obnovené premiéře ve Spartě mnoho nepředvedl. Hned ve druhém kole se zranil na znojemském ledě, a rekonvalescence doběhla až v minulém týdnu. „Hrozně jsem se těšil, vždyť jsem dvacet zápasů stál, a to nebyla žádná zábava, sledovat spoluhráče v akci a sám pobývat jen v hledišti,“ svěřil se Hamr, pro něhož je letošní sezóna teprve čtvrtou na tuzemských stadiónech. „Jsem rád, že se můj návrat v derby proti Slavii vydařil z toho hlediska, že jsme dokázali zvítězit. Zápasy proti Slavii jsou vždy vyrovnané, dramatické, a to se myslím potvrdilo. Já sám se ale ještě necítil v optimální pohodě. Chyběl mi správný přehled a také s fyzičkou, kterou honím na rotopedu, není všechno stoprocentní. V době léčby jsem totiž musel zachovat opatrnost, abych si zranění neobnovil. Další pobyt na marodce už bych ale nepřežil,“ řekl po pátečním duelu Hamr.

    O dva dny později si dlouhodobou absenci vynahradil ještě víc – jedním gólem přispěl k nečekaně vysokému vítězství Sparty ve Vítkovicích 8:1!

HB/ds (19.11.01)   

 

Návrat na začátek textu

 

Zpět na žhavé perličky