Copyright
by HB…
ZELENKA
JAKO „TRHACÍ KALENDÁŘ“
To, co se zdálo ještě před pár
týdny jako nereálná věc, je skutečností. Jiří Zelenka byl „donucen“ předčasně
ukončit své finské angažmá a po půl roce se opět objevil v dresu pražské
Sparty. Poslední zápas pod starou smlouvou odehrál ve čtvrtém finálovém duelu
českého play off se Vsetínem, první pod novým kontraktem opět proti Valachům. A
svůj návrat oslavil vítězným gólem!
„Po třech měsících, které považuji za
katastrofální, jsem si konečně zahrál
pořádný hokej,“ svěřil se Zelenka, jehož kštici zdobil nový sestřih – odrůstající
„blonďatý ježek“. (Zelenkova manželka: „Jirka je hrozně
pověrčivý člověk, a tak částečně z recese, částečně proto, aby zlomil
smůlu, která ho v Espoo pronásledovala, zašel zhruba před měsícem
k holiči a s Honzou Čalounem se oba nechali obarvit na blond. Ale už
jsem mu ten melír z větší části ostříhala…“)
„Ve finském klubu Espoo jsem si připadal
jako trhací kalendář. Dělali si tam s námi, co se jim zachtělo. Bohužel,
smlouvu jsem podepsal ještě se starým manažerem, který pak ze zdravotních
důvodů odstoupil, a jeho nástupce i trenér nás Čechy neměli v lásce, a
dávali nám to najevo. Šoupali nás co zápas z jedné řady do druhé, pořád
jsem hrál s někým novým, a nebo jsem nehrál vůbec. A ještě nám dost
nevybíravě nadávali! Nechtěli v mužstvu nás, ale Kanaďany,“ vzpomíná na smutné
zkušenosti ze svého prvního zahraničního angažmá devětadvacetiletý útočník.
(Zelenkova choť: „Když dal Jirka gól, nechali
ho hrát zhruba jednu třetinu a pak ho posadili mezi náhradníky. Měl sice
možnost získat po testech nové angažmá v jiných finských klubech, ale
s ohledem na rodinu se rozhodl, že nás nebude trápit a vrátili jsme se
domů. Před prázdninami se nám narodil druhý syn, kterému jsou čtyři a půl měsíce.
Další hokejista v rodině? Asi ne. Jak znám Jirku, tak bude chtít, aby
jeden syn hrál tenis a druhý golf…“)
A zajímavost na závěr. Proti Vsetínu se Zelenka neobjevil na
ledě Paegas arény s klasickým dresem číslo 12, ale s číslem 23. „To
mám jen pro dnešek,“ avizoval nám „Zelí“ už cestou na rozbruslení. Příště by se všechno mělo
vrátit do starých kolejí. Nejen osvědčená spolupráce s Jaroslavem Hlinkou
a Richardem Žemličkou, ale také ona osudová „dvanáctka“. (Paní Zelenková: „Jak už jsem řekla. Jirka je pověrčivý, a kdo ví, zda to ve Finsku nedopadlo
tak špatně právě proto, že tam hrál s číslem 15…“)
HB/ds (27.10.01)
ZUBY
PŘIJDOU NA ŘADU PŘED ŠTĚDRÝM VEČEREM
Utkání mezi Spartou a
Vsetínem, které bylo na programu 18. kola hokejové extraligy, rozšířilo naši
sbírku sparťanských perliček ještě o řadu dalších, byť drobnějších přírůstků:
a)
Sparta vyhrála 4:2 a přesto bylo v šatně dusno.
Spoluhráče si podal brankář Petr Bříza. Důvod? Zhruba čtyři minuty před koncem
přišel o druhé čisté konto v řadě, zásluhou nedůslednosti celého mužstva
v defenzívě. Podobné proslovy do duše se ve Spartě stávají pravidlem. Po
porážce v Třinci (11. kolo) zpacifikoval Michala Broše kapitán Žemlička.
Důvod? Zbytečné vyloučení na 5 minut a do konce utkání, které přivodilo obrat
v zápase a následnou prohru Pražanů…
b)
I tentokrát se Richard Žemlička zlobil. Nikoliv během hry,
ale ještě před soubojem s Valachy! Ve chvíli, kdy končilo rozbruslení, ale
hráči ještě stále byli na ledě a shromažďovali kotouče, pohasla v Paegas
aréně hlavní světla a rozsvítily se pouze paprsky „show“ laserů - s logy
pražského klubu. Cestou do kabiny se kapitán domácích obrátil na vedoucího týmu
Jaroslava Velechovského s prosbou, ať sjedná nápravu: „Řekni
tam nahoře, ať světla nevypínají před koncem rozbruslení. Je to tady jako u
Tatarů!“
c)
A do třetice Žemlička. Nečekaný trejd slávistického kapitána
Jana Alinče za jeho karlovarský protějšek Ondřeje Steinere neinspiroval
manažera Miroslava Kuneše k obdobnému „obchodnímu tahu“. Žertovná výměna
veteránů Žemlička – Vlach se tedy nekonala, a zatím se neschyluje ani
k jiným změnám v kádru Sparty. „Až do reprezentační
přestávky s pohybem hráčů nepočítáme. Je 
pravda,
že jsme se ptali trenérů, zda jsou po návratu Zelenky ochotni někoho uvolnit,
ale zatím se nevyjádřili a je to na jejich rozhodnutí,“ prohlásil Kuneš.
d)
A nakonec novinka o poškozeném chrupu Jardy Hlinky,
nejproduktivnějšího hráče. „Přeražené
zuby mám provizorně vyspravené. A kdy dojde na definitivní opravu? Ne, až do
konce sezóny to tak nenechám. Počítám, že se zastavím u zubaře ještě před
vánoci,“ svěřil se sparťanský útočník.
HB/div (27.10.01)
Utahaní
a zmrzačení
Mužstvo, které mělo být po
zemětřesení na vsetínském Lapači nejzářivěji se třpytícím klenotem extraligy,
pražská Sparta, ztratilo v uplynulých dnech na lesku. Debakl
v Českých Budějovicích, porážka s Pardubicemi v samotném závěru
předehrávaného utkání a konečně - už třetí prohra v Paegas aréně (tentokrát
skoro vylidněné) v prodloužení (se Znojmem 2:3)? To je výčet aktuálních
minusů jednoho z favoritů extraligy. O tom, že v kabině nevládne
dobrá a optimistická atmosféra hovořil letmý pohled do tváří domácích borců už
při rozbruslení. A když znojemský „orel“ Vorel propálil v nastaveném čase
Břízu skoro z poloviny kluziště, byly jejich obličeje ještě zasmušilejší. „Proč
bych se měl usmívat?“ pravil na parkovišti před halou obránce Pavel Šrek. „Hrajeme
prakticky každý druhý den a jsme z toho hrozně, hrozně utahaní.“
Neméně nadšený výraz měl
Šrekův parťák ve voze Jaroslav Hlinka. Ten ovšem i z jiného důvodu. Hned
v první minutě (!) zápasu mu puk přerazil tři zuby! „Ani
pořádně nevím, jak se to stalo. Jestli ten puk nadzvedl soupeř, nebo jestli
jsem si to udělal sám. Pevně však věřím, že do soboty budu fit a
v Havířově nastoupím,“ svěřil se špatně artikulující Hlinka, zatím nejproduktivnější hráč Sparty
v nové sezóně, který s pootevřenou pusou připomínal některého
z mimozemšťanů, tzv. Ferengů, známých z kultovní televizní sci-fi
série Star Trek. Pak ze sebe ještě vysoukal: „Jestli jsem sám se sebou po
výkonnostní stránce spokojen? No, myslím, že bych měl dávat víc gólů,“ prohlásil útočník, jemuž se
zatím víc daří ve sběru asistencí než při zakončení.
Povadlá nálada zavládla i mezi
trenéry. „Jdeme smutnit,“ řekl ironicky cestou z tiskové konference do trenérského „kamrlíku“
Pavel Hynek, aby vzápětí objasnil (nejen svoje) nejbližší přání. „Moc
se těšíme na reprezentační přestávku. Snad se během ní dáme dohromady. Máme
nabitý program a chtěli jsme ho vykompenzovat nasazováním čtyř útoků, Ale
s ohledem na zranění Tomajka jsme si tuto herní variantu vyzkoušeli od
prvního kola sotva deset minut v Litvínově! Po návratu Kratěny
s Havelkou to však chceme se čtyřmi útoky opět zkusit v sobotní televizní
předehrávce.“
Zbědovanou a psychicky
nalomenou Spartu však na severu Moravy nečeká nic jednoduchého. „Mám
obavy, že na nás pan Výborný vymyslí něco účinného,“ prohlásil na adresu loňského
kouče Sparty obránce Pavel Šrek.
HB/id (19.10.01)
Poslal
rozhodčího
za
fotografem
Výkony rozhodčích nesmí
hodnotit (rozuměj – kritizovat) hráči ani trenéři 24 hodin po utkání. Kdo by je
ale kritizoval dva dny poté? Nejlepší je vyříkat si to s nimi hned,
z očí do očí. Velice pěkně se tímto způsobem rozloučil s rozhodčím
Havlíkem po závěrečné siréně, která zazněla ve Sportovní hale v 10. kole
v duelu s Vítkovicemi, jeden nejmenovaný muž z vedení Sparty,
který byl rozladěn na muže v „pruhovaném“ a s oranžovými pruhy na rukávech
(Spartě odpískal všechno, hostům sotva polovinu přestupků proti pravidlům). A
čím nás v HB tak rozesmál? Následujícím výrokem: „Dobře
si to tady prohlédni, případně se nechej narychlo vyfotit na památku i
s babičkou, protože letos už si tady nezapískáš!“
Žádná vulgárnost, ale vtipný
bonmot, že?
HB/id
(3.10.01)